Poprvé po sto letech mají vlci v Čechách znovu mladé. Vlčata zachytily fotopasti, které nainstalovali pracovníci CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.
Nejprve fotopast zaznamenala v březnu v blízkosti rybníka Břehyně v Máchově kraji jednoho dospělého vlka. Následovala instalace dalších fotopastí v širším území. Až do konce července ovšem nic nevyfotily, ačkoli podle lesníků se na Kokořínsku pohyboval vlk a vlčice se známkami březosti. Pracovníkům tamní chráněné krajinné oblasti se navíc podařilo objevit stopy odpovídající dospělému vlku a vlčatům.
Až na přelomu července a srpna se jedné fotopasti podařilo asi patnáctkrát zachytit vlče nebo vlčata včetně jejich rodičů. V druhé půlce srpna pak lesník pozoroval v oblasti Dokeska vlčici s několika mláďaty.
"Tím se podařilo po více než sto letech potvrdit rozmnožování vlků v Čechách a doufejme, že se zde vlci usídlí natrvalo. Podmínky mají v nové části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj více než příhodné," uvedla státní Agentura pro ochranu přírody a krajiny.
"První úlovek byl 30. července, pokud se nepletu, a to bylo vlče. S tím, že od té doby až do prvního září máme více než 15 záběrů vlčat, respektive na tom záběru je vždy jedno vlče nebo dospělý vlk," uvedl v reportáži TV Barrandov Luboš Beran, zoolog CHKO. Podle něj vlci pocházejí z oblasti Horní Lužice mezi Polskem a Německem, kde žije početná populace mnoha desítek vlků a díky tomu, že mu nestály v cestě žádné neprostupné migrační bariér. Mohl se tak dostat až do tohoto bývalého vojenského výcvikového prostoru, kde má ideální podmínky: nízké osídlení, hodně lesů a velké množství zvěře.
V Evropě se vlci postupně vracejí do míst, kde byli dříve vyhubeni. Do Čech přišli přes Německo, kde už žijí desítky smeček. Na východ Německa se šelmy vrátily už asi před patnácti lety z Polska a postupně jich přibývá a osídlují nová území. Na česko-německých hranicích byl první vlk vyfotografován před dvěma lety.
Podle ekologického Hnutí Duha jsou vlci v Máchově kraji patrně jediná množící se smečka vlků v celé republice. "Rozmnožující se smečka vlků nebyla potvrzena dokonce ani v Beskydech - v posledních deseti letech se tam vlci objevovali jen nepravidelně," uvedl Miroslav Kutal, který se v Hnutí Duha zabývá ochranou velkých šelem. Dodal, že některá místa v Máchově kraji nemají daleko do pravěké české přírody - jsou tu hluboké lesy, slatiny a močály. "Vlci tu proto najdou příhodný domov," poznamenal Kutal. V CHKO Kokořínsko - Máchův kraj žije i orel mořský nebo jeřáb, rostou tu rostliny, které nikde jinde na světě neuvidíte.
"Návrat vlků potvrzuje, že se o naši krajinu umíme podělit s divokou přírodou. Zkušenosti z Německa a dalších zemí ukazují, že vlk není lidem nebezpečný. Úmrtí způsobené vlkem ostatně nebylo v Evropě doloženo více než sto let," sdělil Miroslav Kutal. Pravděpodobnost setkání s vlkem ve volné přírodě je navíc takřka minimální. Šelma je totiž plachá a o kontakt s člověkem nestojí.
Jediný hmatatelný kontakt s člověkem může nastat, když se vlci pokusí ulovit domácí zvířata, případně myslivci zjistí, že mají v honitbě konkurenci. "Jedna naše část Nová víska, tak tam mají kozín, kde jim strhli asi šest ovcí. Podle stop zatím to jsou stopy vlků, popisuje výskyt vlků v kraji Miroslav Jemelka, starosta obce Dolní Poustevny na Šluknovsku s tím, že šelmy oblast zase opustily. Objevily se však u obce Lipová, kde údajně byly hlášeny škody na ovcích.Lidé v severních částech Šluknovského výběžku už se navíc na život s vlky připravují. "Aby se lidi uklidnili, tak jsme udělali besedu se zaměstnanci parku, aby obyvatele seznámili s historií vlků, proč se tady objevili, jestli se jich bát nebo nebát a jak se chovat v případě, že na vlky narazí," dodává Jemelka.
Vlci jsou důležití pro zajištění přírodní rovnováhy. Pomáhají regulovat především vysoké počty divokých prasat a jelenů.
