Všichni proti ANO, mrtvý Hašek a osvěžená ODS

Krajské volby změnily vládu nad regiony, osm let trvající dominance ČSSD skončila. Kdo byl vítěz a kdo poražený v letošních volbách?

ANO 2011

Politické hnutí Andreje Babiše je jednoznačným vítězem. V krajích kandidovalo poprvé a nemělo co obhajovat, cokoli by se dalo vydávat za úspěch, ale včerejší výsledek by byl úspěchem i pro tradiční strany. ANO sice přilákalo polovinu voličů než k volbám do sněmovny, ale i to stačilo na prvenství v devíti krajích a splnil se i předvolební cíl uspět ve všech regionech. Celkem anisté mají 175 křesel v krajských zastupitelstvech, o padesát víc než ČSSD. Ve srovnání s vítězi v minulosti je to slabší. ČSSD před čtyřmi lety získala 205 křesel a v roce 2008 283, ODS v roce 2004 dokonce 291. Podobný počet křesel jako ANO letos měla ODS v roce 2000, kdy dostala 185 mandátů a hned druhá Čtyřkoalice 171 křesel. Pravděpodobně výsledek neznamená devět hejtmanů, dokonce ani devět účastí v krajských radách, proti ANO se začaly v některých krajích formovat pár hodin po uzavření volebních místností koalice, takže například ve Středočeském kraji nebo Plzeňském kraji by mohlo vítězné ANO skončit v opozici a vlády se ujmout oslabená ČSSD s pravicovými a regionálními stranami. Ani to není pro Babiše prohra, naopak. Široké koalice proti ANO bude moci používat jako spiknutí starých struktur proti němu, nebude tak muset riskovat například Jaroslavu Jermanovou jako středočeskou hejtmanku a třást se, že se do sněmovních voleb napřesrok stihne znemožnit podobně jako pražská primátorka Adriana Krnáčová. ANO zazářilo i v senátních volbách, jeho kandidáti postupují ve čtrnácti obvodech.

ČSSD

Průšvih roku. Ztratila osmdesát mandátů v krajských zastupitelstvech, pro její kandidáty hlasovalo o dvě pětiny méně voličů než před čtyřmi lety a ve srovnání s volbami do sněmovny přilákala jen 386 tisíc lidí oproti milionu. Před čtyřmi lety to bylo skoro dvakrát tolik, že dostala více hlasů než v krajských volbách v letech 2000 nebo 2004, kdy doplatila také na angažmá ve vládě, je slabá náplast. Tradičně voliči v těchto volbách měli tendenci to vládní straně spočítat, stalo se to i ODS v letech 2008 a 2012, ale paradoxně ANO se tomuto pravidlu vyhnulo a pasovalo se do role opozice vůči socialistům místo ODS a TOP 09 a voliči to klidně spolkli. Průšvih je to pro předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, ale politický výprask dostal i jeho hlavní vnitrostranický soupeř Michal Hašek, který prohrál na jižní Moravě. Hvězdou oranžové partaje je jiný člen protisobotkovského křídla, jihočeský hejtman Jiří Zimola, který ve svém regionu vyhrál a přes škraloup účasti na lánském puči si pomalu začíná říkat o post ve vedení strany. Žádná sláva se nekonala ani v senátních volbách, ČSSD obhajovala dvanáct mandátů, do druhého kola však postoupilo jen osm kandidátů. Přesto v horní komoře bude mít i nadále nejsilnější klub a celkově vládní strany neztratí většinu.

TOP 09

Svého času alternativní pravicová strana pro voliče nespokojené s ODS krajské i senátní volby projela na celé čáře. Partaj vytvořená Miroslavem Kalouskem s knížetem Karlem Schwarzenbergem na štítu je především generátor křesel do sněmovny a europarlamentu, případně pár radnic největších a nejviditelnějších měst. Víc ji nezajímá a nemá na to ani kapacity a opět se to potvrdilo, žádný zázrak to nebyl ani před čtyřmi lety, letos to bylo ještě horší. Ani ne čtyři procenta hlasů, což znamená asi 115 tisíc voličů a 16 křesel oproti 175 tisícům hlasů a 44 mandátům. Do sněmovny v roce 2013 volilo topku skoro 600 tisíc voličů, ke krajským jich přilákala 115 tisíc. Šéf strany přes média vynadal mladým voličům, že se na volby vykašlali, přestože jinak vyjadřují podporu, a zadoufal, že ve sněmovních to bude lepší. Debakl v krajských volbách podle topkařů měl vyvážit úspěch v senátních volbách, ale při bližším pohledu ani to není moc sebevědomé: Postupují pouze tři kandidáti, o které se dělí TOP 09 se STAN, a opravdu úctyhodný výkon podal jenom Jiří Růžička v Praze 6 s 42,2 procenty.

KSČM

Komunisté překvapivě propadli, i když bývá pravidlem, že jim svědčí nízká volební účast. Tentokrát jim hlasy z jedné strany luxoval Andrej Babiš a z druhé extremistické strany varující před imigrací. KSČM letos získala 86 křesel v krajských zastupitelstvech, skoro o stovku méně než minule. Neobhájila tradiční kraje - Karlovarský a Ústecký - a naděje, že by opět měla hejtmana, se rozplynula. Skončila celkově třetí, ale je otázka, zda o její hlasy a zastupitele bude při skládání krajských koalic taková rvačka jako před čtyřmi lety.

ODS

Občanským demokratům se podařil husarský kousek. Dopadli hůř než před čtyřmi lety, ale v podstatě ostudný výsledek prodali jako vítězství. ODS ztratila 29 mandátů oproti roku 2012, a už vůbec se to nedá srovnávat s dobou, kdy se počet jejich zastupitelů blížil třem stovkám. Nijak zvlášť se nedařilo ani v Senátu, do druhého kola se probojovali čtyři kandidáti, strana však končí v tradičních baštách, jako je Tábor nebo Liberec, neuspěla ani v Praze, kde svého času mohla nasadit kohokoliv, a uspěl by. Jako dnes Babiš. Nicméně ve volebním štábu propukl téměř jásot a radost z výsledku blížícího se komunistům. Předseda Petr Fiala srovnání s dobou minulou odmítal s tím, že je to nesrovnatelné a nyní je jiná situace a jiná ODS. Měl pravdu v tom, že se ODS zřejmě odlepila ode dna. Na rozdíl od topky pro ODS hlasovalo víc voličů než v parlamentních volbách, 384 tisíc v krajských proti 239 ve sněmovních před třemi lety. Nadšení způsobovalo i vědomí, že při současném rozložení sil má ODS šanci podílet se na vládě některých krajů na rozdíl od minulého volebního období, kdy byla kompletně všude v opozici. Teorie o ODS před Fialou a po nástupu Fialy však trochu připomíná úpornou snahu komunistů přesvědčit svět, že sice mají stejnou ideologii, stejné lidi, skoro stejný název a dokonce i sídlo jako předlistopadová KSČ, ale jsou vlastně úplně jinou stranou. Komunistům se to zatím moc nedaří, podaří-li se to občanským demokratům, výsledkem může být zakonzervování do pozice malé pravicové strany čekající na drobky. Po volbách sice zaznívaly hlasy, že ODS se stala nejsilnější stranou na pravici, to je sice možná pravda, ale je to jako pochvalovat si, že jsem nejsilnější králík široko daleko v situaci, kdy kolem běhá smečka vlků.

STAN

Starostové a nezávislí potvrdili svou pozici, obhájili vítězství v Libereckém kraji, kde jejich dosavadní hejtman s přehledem zvítězil, přestože má na krku podezření z korupční kauzy. Další hejtman se starostům rýsuje ve středních Čechách, kde STAN zaostává za vítězným ANO o pouhý jeden mandát v zastupitelstvu a jejich lídr, kolínský starosta Vít Rakušan, by mohl stanout v čele protianistické koalice.

KDU-ČSL

Lidová strana zvítězila ve Zlínském kraji, v Jihomoravském byla druhá za ANO, ale přeskočila ČSSD vedenou Michalem Haškem a uspěla i ve svých dalších tradičních regionech. Ať už kandidovala samostatně, nebo v rámci koalic, získala celkem přes sedmdesát křesel v krajských zastupitelstvech a na počet mandátů je na tom přibližně stejně jako před čtyřmi lety. KDU-ČSL potvrdila svou programovou elasticitu v krajských i senátních volbách. Aby uspěli, dokážou se spojit i s čertem, nejlépe je to patrné na koalicích do senátních voleb, tam její kandidáti postupují v osmi obvodech, dvojnásobku oproti ODS, o TOP 09 nemluvě. Konzervativní strana s prorodinnou politikou a bojující proti potratům se klidně spojí s piráty nebo zelenými, kteří jsou ideologicky úplně někde jinde. V Praze 11 se tak díky nim do druhého kola probojoval Ladislav Kos nebo Renata Chmelová v Praze 10. Ta se zviditelnila před volbami tím, že zapomněla oddávat a nechala na sebe svatebčany čekat, zatím co komunikovala s voliči na Facebooku. V Senátu se stejně nic nerozhoduje a lidovci úspěšně hrají na úspěch, ne program.

SPD-SPO

Spojenectví zemanovců s okamurovci uspělo jako jediné z množství stran, které vsadily na protiimigrační rétoriku a obhajobu národních zájmů. Hlasovalo pro skoro 150 tisíc lidí, víc než pro TOP 09, a dostali i víc mandátů - 34, z toho dva okamurovci samostatně ve Zlínském kraji. Lákali na populismus a strach z cizinců, a podle toho vypadaly i jejich kandidátní listiny. V Ústeckém kraji se do zastupitelstva dostal například předseda Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, jinak místopředseda ústecké organizace SPO.

FoTogalerie:

OBRAZEM: Krajské a senátní volby 2016