Někteří Češi vymysleli unikátní způsob, jak výrazně ušetřit za pohřeb svých příbuzných. K zemřelému se začnou hlásit až poté, co je jeho tělo zpopelněno na státní útraty.
Princip zůstává v podstatě jednoduchý. Pokud se k zemřelému člověku čtyři dny nepřihlásí nikdo z příbuzných s tím, že se postará o jeho pohřeb, připadne tato povinnost příslušnému městu či obci. Náklady na takzvané sociální pohřby, které nakonec hradí stát, jsou ale ve všech případech výrazně nižší, než kdyby tuto službu objednával jednotlivec. Sociální pohřeb je na rozdíl od běžného pohřbu v té "úplně nejnižší možné kvalitě", navíc jeho cena vychází z veřejné soutěže, vypsané městem či obcí.
"Zatímco tak i ty nejlevnější pohřby bez obřadu, objednané jednotlivcem nebo rodinou, stojí mezi 9000 až 15 000 korunami, u sociálních pohřbů se jedná třeba o 7000 korun," řekl Týdnu.cz předseda Unie pohřebních služeb Jiří Haman. A právě téhle skutečnosti podle něj mnozí pozůstalí využívají. K zemřelému příbuznému se nehlásí až doby, kdy jeho zpopelněné ostatky v urně opustí krematorium. "Teprve poté přijdou na městský úřad nebo obec a žádají vydání urny. Tvrdí, že o smrti příbuzného nevěděli," uvedl Haman. Urna musí být ze zákona uložena k možnému vyzvednutí po dobu minimálně jednoho roku od zpopelnění těla.
Pokud v této lhůtě požádají o urnu pozůstalí, mají na předání nárok s tím, že ale zároveň musejí uhradit náklady pohřbu. Částka, kterou zaplatí, je však minimálně o třetinu menší než kdyby pohřeb bez obřadu objednali sami. Takový postup může mít podle Hamana několik důvodů. V lepším případě chtějí příbuzní v maximálně možné míře ušetřit náklady na pohřeb, a přitom získat urnu, kterou pak uloží důstojně v hrobě. V horším případě se ale jedná o dědictví.
Příbuzní ze zákona nemohou dědit, pokud předtím neuhradí náklady na sociální pohřeb. Jestliže tedy v mezidobí zjistí, že jejich zemřelý dědeček po sobě nechal nějaký majetek, jdou na úřad a raději částku za sociální pohřeb uhradí. K dědictví tedy přijdou tím nejlevnějším možným způsobem. Levněji svého příbuzného, po kterém dědí, už pohřbít nemohou.
"Žádnou konkrétní statistiku takových případů nemáme, ovšem z praxe a rozhovorů s ministerstvem i zástupci obcí vím, že se může jednat až o desetinu z celkového počtu sociálních pohřbů," uvedl Haman.
Od září by ale už "spekulace s pohřebními náklady" měly být prakticky nemožné. Novela zákona o pohřebnictví, platná od 1. září, totiž ukládá pohřebním službám uložit urnu nebo rozptýlit popel z ní na pietním místě okamžitě po sociálním pohřbu. Služba už nemusí rok čekat, zda se k urně někdo nepřihlásí. Města a obce také mohou nově automaticky uplatňovat nárok na pohřební výdaje v dědických řízeních, což by opět mělo bránit nejrůznějších spekulacím ze strany pozůstalých.
A s novelou přicházejí i další změny. Nově už například nebude možné spalovat zesnulé při těchto pohřbech pouze v nejlevnějších papírových rakvích, neodpovídajícím ani české normě pro rakve. Pohřební služby, které se o zakázku ucházejí, také budou muset předem jasně sdělit, jak naloží s urnou. Tedy kam ji uloží, případně nechají popel rozptýlit na loučce.
To se podle Hamana v mnoha případech dnes nedělo a neděje. Města a obce odmítají urny přijmout a skladovat a pro pohřební služby zase znamená jejich legální "likvidace" po uplynutí lhůty na uložení jen náklad navíc. Oficiální rozptýlení na loučce totiž vyjde třeba na 1500 korun. Tisíce pohřebních uren ze sociálních pohřbů tak podle Hamana likvidují způsobem, který neodpovídá základním pravidlům humanity. "Právě nedávno mi volala policie, že někdo objevil urny v popelnicích," řekl Týdnu Haman.
Zatímco některé seriózní pohřební služby si podle něj pronajímají třeba nevyužívané hrobky, kam urny ukládají, jiné se uren zbavují velmi nehumánním způsobem. To by měla novela zákona alespoň částečně změnit. "Dá se říci, že nás nový zákon o pohřebnictví vrací odněkud z Kambodže k civilizovaným zemím," tvrdí Haman.
Počet takzvaných sociálních pohřbů, jejichž důstojnost se snaží zlepšit schválená novela, v Česku rapidně roste. Zatímco v roce 2007 bylo na státní náklady pohřbeno v Česku jen 140 lidí, loni už to bylo takřka 1500 zesnulých. A stejným tempem rostou i výdaje státu. "Před deseti lety zaplatit stát za tyto pohřby 849 000 korun, loni se už tato částka vyšplhala na 9,5 milionu," řekl Týdnu mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. V průměru stojí jeden sociální pohřeb státní kasu kolem 6500 korun.
Ministerstvo zatím nechce spekulovat o tom, jak tyto výdaje ovlivní právě novela zákona o pohřebnictví. "Důvod je jednoduchý. Protože nevíme, zda se nakonec kvůli novele zákona nesníží počet sociálních pohřbů, nemůžeme ani odhadovat změny ve státních nákladech," řekl Týdnu Vilém Frček.
