Krátce před prezidentskými volbami v Česku se množí návrhy na změnu sídla hlavy českého státu. Fakt, že celý úřad prezidenta sídlí v nejvýznamnější památce v zemi, představuje podle některých historiků světovou raritu.
Například historik, archivář a zaměstnanec Národního archivu v Praze Pavel Koblasa by si nové sídlo českých prezidentů dovedl představit v některých z významných a dobře střežitelných pražských paláců. "Z jakého důvodu česká republikánská hlava státu vlastně sídlí na královském hradě v Praze? Vždyť jsme se přece chtěli od monarchie v roce 1918 za každou cenu totálně oprostit," řekl TÝDNU Koblasa, autor či spoluautor mnoha knih o české historii.
Fakt, že většinu Pražského hradu zabírá prezidentská kancelář, a neumožňuje tak po celý rok zpřístupnění památky veřejnosti, je podle něj v republikánských zřízeních naprosto výjimečný. "Třeba ve Francii také nesídlí prezident v Louvru či Versailles, nýbrž v Elysejském paláci, který nebyl sídlem francouzských králů," říká Koblasa. Ani Slováci si podle něj neposadili prezidenta na královský hrad, ačkoliv to bylo možné, nýbrž do relativně malého Grassalkovichova paláce ve městě.
Maďaři zase umístili sídlo prezidenta do Sándorova paláce v Budapešti, podobně zvolili palác a nikoliv královský hrad i Poláci, Slovinci či Chorvaté. Výjimkou je Rakousko, kde prezident sídlí podobně jako v Česku na hradě, konkrétně v Hofburku. Ani rakouský příklad se však podle Koblasy nedá úplně srovnávat s tím českým.
"Rakouský prezident sídlí v Leopoldinském křídle, naprostá většina Hofburgu je však přístupná veřejnosti, včetně bývalého císařského bytu a kanceláře," říká Koblasa. Hofburg ovšem také slouží jako nájemní dům, stát v něm pronajímá celkem 47 bytů. Do druhé císařské rezidence ve Vídni, tedy Schönbrunnu, také může veřejnost po celý rok.
Češi ale podle Koblasy nemohou celoročně ani do takových, z pohledu českých dějin významných prostor, jako jsou někdejší císařský byt, Masarykův byt, reprezentační habsburské sály, Rudolfova galerie, Španělský sál či Plečnikovy sály. "Proč není z Pražského hradu jako české památky číslo jedna hradní muzeum, které by bylo celé přístupné veřejnosti?" ptá se Koblasa.
Tvrdí, že jeho požadavek na přestěhování prezidentského úřadu do jiných vhodnějších prostor nemá vůbec nic společného s osobou současného prezidenta Miloše Zemana, ani kritikou údajně příliš přísných bezpečnostních opatření na hradě. "Tady jde o Masaryka, stejně jako o Gottwalda, Havla a Klause, kterým nevadilo, že sídlí v místě představujícím symbol české monarchie. Přitom právě Češi byli po pádu monarchie přece vždycky zavilí antimonarchisté," uvedl Koblasa.
Myšlenka přestěhování prezidentského úřadu přitom není úplně nová, v různých obměnách se v Česku objevuje už roky. Někteří další historici jsou ale k její realizaci skeptičtí. "V tomto případě se nemůžeme tolik ohlížet na ostatní státy. U nás má prostě Pražský hrad jako sídlo prezidenta dlouhou tradici, lidé jsou na něj zvyklí a těžko by si zase zvykali na změnu," řekl TÝDNU docent Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Sám si ale dovede představit, že by se přestěhovala alespoň část kanceláře prezidenta, která by tak uvolnila prostor pro zpřístupnění větší části Pražského hradu veřejnosti. "Takovou možnost bych opravdu přivítal. A myslím, že to není nic nereálného," uvedl Šebek.
