Vyznamenání si z Hradu odnesli <span>Hudeček či Stivín</span>

Domácí
28. 10. 2007 20:47
Řád bílého lva obdržel i plukovník ve výslužbě Stanislav Hnělička
Řád bílého lva obdržel i plukovník ve výslužbě Stanislav Hnělička

Řád bílého lva obdržel i plukovník ve výslužbě Stanislav Hnělička

Přes dvě desítky osobností vyznamenal prezident Václav Klaus u příležitosti státního svátku. Ocenění z jeho rukou převzal na Pražském hradě například houslista Václav Hudeček či fyzioterapeut Pavel Kolář. Oceněny byly také například milosrdná sestra Marie Goretti Boltnarová či komenioložka Dagmar Čapková.

K TÉMATU: Projev prezidenta Klause při příležitosti výroční vzniku Československa

Slavnostnímu ceremoniálu ve Vladislavském sále přihlíželi nejvyšší představitelé státu a další hosté, mezi nimi například i bývalý prezident Václav Havel s manželkou.

Řád Bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání, obdržel válečný veterán Stanislav Hnělička a in memoriam Rudolf Hrubec, který za druhé světové války velel v Británii výcviku československých parašutistů.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, udělil letos prezident bojovníkům proti komunistickému režimu Jiřímu Formánkovi a Františku Zahrádkovi. Stejné ocenění udělil Klaus také publicistovi Vladimíru Bystrovovi.

Medaile Za zásluhy převzali z rukou prezidenta jazzman Jiří Stivín a dirigent Jiří Kout. Vyznamenáni byli také spisovatel a překladatel Ludvík Kundera, hudebník Ilja Hurník či americký lékař českého původu Tomáš Klíma. Hlava státu ocenila rovněž zásluhy člena řádu redemptoristů Jana Zemánka, který byl za komunistického režimu odsouzen na 12 let těžkého žaláře.

Vyznamenán byl také onkolog Jiří Vorlíček či matematik Miroslav Fiedler. Marka Krále a Mariána Šovčíka ocenil prezident za hrdinství, které letos v květnu prokázali v Afghánistánu při ochraně vozu s českým diplomatem, jenž se ocitl pod palbou.

Země si dnes připomíná 89. výročí vzniku Československa. Klaus při této příležitosti vyznamenal celkem 24 osobností, loni bylo oceněných 22.

Bystrov: Vyznamenání vnímám jako ocenění své i spolupracovníků

Vyznamenání Řádem Tomáše Garrigua Masaryka vnímá novinář a publicista Vladimír Bystrov jako ocenění nejen svoje, ale i svých spolupracovníků, kteří s ním před patnácti lety zakládali hnutí Oni byli první. Jeho cílem bylo dosáhnout odškodnění pro československé občany ruského původu, kteří byli po roce 1945 odvlečeni do Sovětského svazu.

Bystrov je jednou z více než dvou desítek osobností, které dnes při příležitosti oslav vzniku Československa vyznamenal prezident Václav Klaus. Ocenění z rukou prezidenta v tento den přebírají zahraniční vojáci, vědci, umělci, sportovci i současní hrdinové - zachránci lidských životů.

Vladimír Bystrov s vyznamenáním Tomáše Garriqua Masaryka."Je to satisfakce pro naše rodiče," řekl Bystrov. Československý stát podle něj svým občanům, kteří byli odvlečeni, popřípadě jejich potomkům, poskytl velmi důstojné odškodnění. Bylo také vybudováno několik památníků obětem sovětských represí za pomoci vládních peněz, dodal publicista.

"Samozřejmě radost mám ohromnou. Bylo to pro mně obrovské překvapení. Beru to jako poctu vážné muzice, kterou dělám," řekl světově proslulý houslový virtuos Václav Hudeček, který byl vyznamenán medailí Za zásluhy. "Pana prezidenta a jeho paní máme moc rádi a toho, že je to od něj, toho si strašně považuju," uvedl.

Hudeček připomněl, že letos o Vánocích to bude 50 let, co dostal na Vánoce "první housličky". Po světě jezdí a dělá koncerty přes čtyřicet let. "Je to takové uzavření toho půlstoletí a věřím, že i dál v tom budu pokračovat," dodal.

"Bylo to pro mě překvapení a je to ocenění, kterého si člověk váží," reagoval i v zahraničí uznávaný fyzioterapeut Pavel Kolář, který si z Hradu odnesl medaili Za zásluhy. "Budu pracovat dál, vést kliniku, která má 300 lidí, přednášet a věnovat se každodenní práci. Té je kolem toho, co dělám, hodně," dodal.

Seznam osobností vyznamenaných prezidentem Václavem Klausem

Řád bílého lva
vojenská skupina

propůjčení:

plukovník v.v. Stanislav Hnělička
(12. února 1922)


za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost

Plukovník Stanislav Hnělička patří k hrdinům československé zahraniční armády za druhé světové války. Bojoval na Středním východě a na západní frontě, kde byl vážně raněn v bojích u Dunkerque. Za své bojové hrdinství byl vyznamenán nejvyššími československými i zahraničními vojenskými vyznamenáními. Po roce 1989 aktivně působí v Československé obci legionářské. Letos v únoru se dožil pětaosmdesáti let.

štábní kapitán Rudolf Hrubec in memoriam
(15. listopadu 1914 až 11. září 1944)

za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost

Štábní kapitán Rudolf Hrubec, rodák z jihočeských Bernartic, byl velkou osobností československého zahraničního odboje za druhé světové války. Jako velitel výcviku československých parašutistů ve Velké Británii sehrál významnou úlohu při přípravě atentátu na Reinharda Heydricha, od jehož provedení uplynulo právě letos 65 let. Stal se parašutistickou legendou československého zahraničního vojska. Zahynul při plnění bojového úkolu v severní Itálii 11. září 1944. Po atentátu na Heydricha zemřelo na nacistických popravištích 33 občanů Bernartic, mezi nimi celá rodina štábního kapitána Hrubce.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka
propůjčení:

Vladimír Bystrov
(7. srpna 1935)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

Vladimír Bystrov je český publicista, filmový kritik a překladatel. Dlouhodobě se veřejně angažuje ve prospěch demokracie a svobody v České republice. V roce 1993 založil Výbor "Oni byli první", který se zasloužil o občanskou a morální rehabilitaci příslušníků porevoluční antibolševické emigrace z Ruska, kteří na území Československa nalezli nový domov. Po roce 1945 byli odvlečeni do stalinských táborů, odkud se většina z nich nikdy nevrátila. Díky němu tato tragická etapa českých dějin není zapomenuta a zůstává trvalým mementem.

plukovník v.v. Jiří Formánek
(13. února 1924)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

Plukovník Jiří Formánek aktivně bojoval proti totalitě. Po roce 1948 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde se zapojil do zpravodajské činnosti proti československému komunistickému režimu. Po ilegálním návratu vybudoval na československém území zpravodajskou síť. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen na 21 let. V nejtěžších žalářích prožil 14 let a poté byl až do roku 1989 režimem perzekvován. Je aktivním členem Vojenské sekce Konfederace politických vězňů České republiky.

František Zahrádka
(30. října 1930)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

František Zahrádka byl za svůj otevřený odpor a aktivitu proti komunistickému režimu v roce 1949 zatčen a odsouzen na 20 let za špionáž a velezradu. V uranových dolech strávil jako vězeň 13 let. Nyní spravuje Muzeum Třetího odboje v Příbrami, kde zpracovává historii československých pracovních táborů. Aktivně působí v Konfederaci politických vězňů České republiky.

medaile Za hrdinství
udělení:

nadpraporčík Mgr. Marek Král
(2. dubna 1978)

za hrdinství při záchraně lidského života

Nadpraporčík Marek Král, příslušník útvaru rychlého nasazení Policie ČR, vykonal během mise v Afghánistánu hrdinský čin, když 1. května 2007 v bojovém střetu dokázal ochránit pracovníka zastupitelského úřadu České republiky před útokem místních ozbrojenců a byl při tom útočníky zraněn.

nadpraporčík Mgr. Marián Šovčík
(2. října 1965)

za hrdinství při záchraně lidského života

Nadpraporčík Marián Šovčík, příslušník útvaru rychlého nasazení Policie ČR, za svého působení v Afghánistánu projevil dne 1. května 2007 hrdinství při ochraně života pracovníka velvyslanectví České republiky před útokem místních ozbrojenců a byl při tom v boji zraněn.

medaile Za zásluhy
udělení:

Sestra Marie Goretti Boltnarová

(1. ledna 1934)

za zásluhy o stát v oblasti výchovy

Sestra Marie Goretti Boltnarová je členkou Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Celý svůj život zasvětila péči o nemocné, seniory, tělesně i mentálně postižené, obyvatele dětských domovů a nápravných ústavů a oběti přírodních katastrof. Svou neúnavnou aktivitou pomáhá jak postiženým spoluobčanům vyrovnávat se s těžkým životním údělem, tak řadě zdravotnických a sociálních zařízení v celé republice získávat prostředky a vybavení pro poskytování kvalitní péče.

Prof. PhDr. Dagmar Čapková, DrSc.
(13. září 1925)

za zásluhy o stát v oblasti vědy

Profesorka Dagmar Čapková je světově uznávanou komenioložkou a patří mezi nejvýznamnější badatele jak o díle a odkazu Jana Amose Komenského, tak o dějinách vzdělanosti a filozofii pedagogiky. Její rozsáhlé vědecké, ediční a interpretační dílo má v tomto oboru zásadní význam a získalo široký ohlas v zahraničí.

Prof. RNDr. Miroslav Fiedler, DrSc.
(7. dubna 1926)

za zásluhy o stát v oblasti vědy

Profesor Miroslav Fiedler je světově uznávaným českým matematikem. Zásadního posunu vědeckého poznání dosáhl především v oblasti lineární algebry a teorie grafů. Jeho práce si získaly mimořádný ohlas v zahraničí. Za svou vynikající vědeckou, popularizační a organizační činnost získal řadu českých i zahraničních ocenění.

Anna Honová
(8. srpna 1926)

za zásluhy o stát

Anna Honová se hned po únoru 1948 zapojila do protikomunistického odboje a za svou činnost byla několik let vězněna. V roce 1968 patřila k zakladatelům a aktivním představitelům organizace politických vězňů K 231, což jí přineslo další dlouholetou perzekuci ze strany totalitního režimu. V roce 1989 stála u zrodu Konfederace politických vězňů České republiky, v jejíchž řadách se stále aktivně angažuje za svobodu a demokracii.

Jiří Horčička in memoriam
(27. března 1927 - 27. března 2007)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Režisér Jiří Horčička patřil k nejvýznamnějším uměleckým osobnostem rozhlasové tvorby uplynulého století. Svými novátorskými uměleckými postupy zpřístupnil generacím rozhlasových posluchačů řadu stěžejních děl českého i světového dramatického umění. Jeho dílo získalo řadu domácích i zahraničních ocenění. Jiří Horčička zemřel letos 27. března v den svých osmdesátých narozenin.

Václav Hudeček
(7. června 1952)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Václav Hudeček je světově proslulý český houslový virtuos. Je laureátem řady významných mezinárodních ocenění, spolupracuje s vynikajícími orchestry a vystupuje na prestižních koncertních pódiích celého světa. Působí rovněž jako pedagog.

Ilja Hurník, DrSc. h.c.
(25. listopadu 1922)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Ilja Hurník je všestrannou osobností českého hudebního umění. Je autorem rozsáhlého operního, symfonického, komorního i vokálního díla. Proslul rovněž jako klavírní interpret a propagátor hudby. Je znám i jako spisovatel a pedagog. Jeho tvorba získala řadu ocenění doma i v zahraničí. Letos oslaví pětaosmdesáté narozeniny.

JUDr. Milan Kantor
(27. února 1925)

za zásluhy o stát

Milan Kantor se za války aktivně účastnil domácího protinacistického odboje. V roce 1949 z politických důvodů emigroval do Austrálie, kde od roku 1991 působí jako honorární generální konzul České republiky. Celý život se věnoval pomoci českým exulantům a české krajanské komunitě v Austrálii, na jejíž podporu velkoryse přispívá. Svou celoživotní aktivitou prokázal oddanost českému státu, národu a jeho svobodě.

MUDr. Tomáš Klíma
(10. září 1931)

za zásluhy o stát v oblasti výchovy a vědy

Tomáš Klíma je americký lékař českého původu, přední odborník v oblasti transplantační medicíny. V roce 1991 zahájil výměnný program pro české lékaře na špičkových amerických medicínských pracovištích, který jim umožňuje seznamovat se s nejmodernějšími léčebnými postupy a aplikovat je v českém zdravotnictví. Tento program významně přispěl ke zvýšení kvality a úrovně mnoha lékařských oborů v Česku. Klímova aktivita je příkladem nezištné pomoci české medicíně a České republice vůbec.

Doc. PaedDr. Pavel Kolář
(5. února 1963)

za zásluhy o stát v oblasti výchovy a vědy

Docent Pavel Kolář je v České republice i v zahraničí uznávaný odborník v oboru fyzioterapie. Originálním způsobem rozvinul problematiku motorického pohybového vývoje v aplikaci na diagnostiku a léčení poruch hybného systému. Vynikl rovněž ve fyzioterapii v oblasti vrcholového sportu. Pedagogicky působí na českých i zahraničních univerzitách.

Jiří Kout
(26. prosince 1937)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Jiří Kout je světově proslulý český dirigent, který za léta svého působení na předních hudebních scénách a při spolupráci s renomovanými hudebními tělesy vykonal mnoho pro českou hudbu a hudební kulturu. Pro svůj nesouhlas se sovětskou okupací byl diskriminován a posléze emigroval. V současnosti působí jako šéfdirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Letos se dožívá sedmdesáti let.

Prof. Ludvík Kundera
(22. března 1920)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Profesor Ludvík Kundera je velký český spisovatel, jehož rozsáhlá nonkonformní básnická, prozaická a dramatická tvorba významně obohatila českou literaturu. Proslul také jako znamenitý překladatel, především z německé literatury. Je rovněž autorem vynikajících literárněvědných a uměnovědných studií. Pro svou uměleckou orientaci a kritické názory byl minulým režimem dlouhodobě perzekvován.

plukovník v.v. Ladislav Sitenský
(7. srpna 1919)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Plukovník Ladislav Sitenský je významný český fotograf. Ve svých fotografických cyklech zachytil boje na západní frontě za druhé světové války, jichž se účastnil jako příslušník československé zahraniční armády. Dalšími stěžejními tématy jeho tvorby jsou krajina a Praha. Je držitelem mnoha vysokých vojenských vyznamenání a prestižních uměleckých ocenění.

Jiří Stivín
(23. listopadu 1942)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Jiří Stivín je výrazná a originální osobnost české hudební scény, multiinstrumentalista, hudební skladatel a pedagog, který ve své bohaté umělecké činnosti obsáhl řadu hudebních stylů a žánrů, které dokáže virtuózně interpretovat a novátorsky rozvíjet. Je autorem mnoha děl z nejrůznějších hudebních oborů.

Jan Šrámek
(13. června 1922)

za zásluhy o stát

Jan Šrámek se v roce 1949 aktivně zapojil do odboje proti komunistickému režimu. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen k 12 letům žaláře a konfiskaci veškerého majetku. Devět let pak strávil v uranových dolech. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Vyjádřením jeho celoživotní oddanosti demokracii a svobodě v České republice je socha T. G. Masaryka v Jaroměři, jejíž obnovení inicioval a umožnil. Letos dovršil 85 let.

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.
(24. října 1944)

za zásluhy o stát v oblasti vědy

Profesor Jiří Vorlíček je přední onkolog, předseda České onkologické společnosti. Jako vynikající lékař a vědec má významnou zásluhu na rozvoji onkologie a komplexní péče o těžce nemocné v Česku. Je autorem rozsáhlého odborného díla a držitelem mnoha vědeckých ocenění.

P. Jan Zemánek, CSsR
(23. ledna 1925)

za zásluhy o stát

Páter Jan Zemánek byl jako příslušník řádu redemptoristů vystaven dlouhodobé perzekuci komunistického režimu a nakonec v 60. letech ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 12 let těžkého žaláře. Po propuštění se věnoval pastorační činnosti. Po roce 1989 byl provinciálem kongregace a zasloužil se o obnovu církevního života u nás. Řadu let se věnoval duchovní péči o delikventy v nápravných zařízeních.
 

Foto: ČTK
Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ