Statisícové pokuty, chaos na českých řekách a vodních nádržích i útěk naštvaných rekreantů do zahraničí. To všechno může přinést nová vyhláška, která měla původně vodní turistiku podpořit. Ministerstva, jež se na nové tvorbě legislativy podílela, svalují odpovědnost jedno na druhé.
Kotvení v malebných zátokách, romantické projížďky jachtou, výlety na hausbótu, rybaření. To všechno je teď kvůli nové legislativě v ohrožení. Stačí málo - shodit v noci kotvu. A místo pohodové dovolené na vodě můžete tvrdě zaplatit. Až pět tisíc korun na místě, maximálně dvě stě tisíc ve správním řízení. Nepředstavitelná šikana? Úlet? Pro majitele motorových člunů, hausbótů nebo rybářských lodí je to na českých vodách nová realita.
Pokažená dovolená
Těžko pochopitelnou situaci způsobila vyhláška 46/2015 Sb. Ta měla původně zlepšit rekreační využívání tuzemských vodních toků a ploch třeba tím, že na některé z nich nově pustila malá motorová plavidla. Jenže vyhláška účinná od poloviny dubna zároveň zakázala tzv. noční kotvení. Co to v praxi znamená?
Na určených povrchových vodách, na nichž je vyznačeno alespoň jedno kotviště či vývaziště lodí, nesmějí mimo toto místo od soumraku do svítání kotvit plavidla podléhající evidenci. Do "lodního" kempu tak musejí třeba rybáři, kteří přes noc běžně chytají na loďkách s motorem, majitelé hausbótů, u nichž je putování po nádržích a noční kotvení v romantických zátokách naprosto běžné podobně jako u jachtařů.
"Dotkne se to obrovské části lidí a významně ohrozí vodní turistiku v Česku," říká TÝDNU Petr Felix Chudoba z legislativního oddělení České asociace námořního jachtingu (ČANY).
Plavidlo podléhající evidenci je to, které splňuje alespoň jeden ze tří následujících parametrů: jeho celková hmotnost přesahuje 1000 kg včetně povoleného zatížení, výkon motoru je vyšší než 4 kW a celková plocha plachet přesahuje 12 m2. Podle údajů Státní plavební správy je u nás takových plavidel okolo čtrnácti tisíc.
Orlík, Kamýk, Slapy...
Podle dříve platné vyhlášky 241/2002 Sb. bylo možné kotvit na všech místech, kde to nebylo výslovně zakázáno, maximálně 24 hodin vcelku. Nad lodí přitom musel být zajištěn trvalý dozor. Nová legislativa tuto dobu významně zkracuje a týká se také třeba Vltavy v úseku od Českých Budějovic po Třebenice. Těchto 145 kilometrů je přitom pro vodní turisty klíčových, zahrnují totiž oblíbené lokality České Vrbné, Hluboká, Hněvkovice, Kořensko, a hlavně Orlík, Kamýk a Slapy.
"Podstata jachtingu není pouze to, že s lodí někde plujete. Patří k němu také zastávky v pěkných a opuštěných zátokách, kde zakotvíte, přespíte a objevujete okolí. V tom je krása svobody na vodě, tu ale nová vyhláška ničí," vysvětluje prezident ČANY Martin Blagoev.
Paradoxní je, jak se ustanovení vymezující úsek od soumraku do svítání do zákona dostalo. Nikdo se k němu totiž nehlásí. Vyhlášku připravovalo ministerstvo dopravy, které ji konzultovalo s ministerstvy zemědělství a životního prostředí, Státní plavební správou, Povodím Vltavy a Asociací lodního průmyslu. Všechny zmíněné instituce se přitom od zákazu nočního kotvení nyní distancují.
Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vyšlo v pondělí 18. května.
