Bývalá žalobkyně v případu justiční vraždy Milady Horákové Ludmila Brožová-Polednová byla dnes odsouzena na 8 let vězení. Soudce ji udělil trest za spáchání vraždy. Brožová (86 let) se k soudu nedostavila.
Do vězení ovšem nenastoupí. Vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu označil soud trest za nevykonatelný. "Jde o morální odsouzení," řekl soudce Petr Braun.
"Je vinna spolu s již nežijícími prokurátory a soudci, že se jako prokurátorka podílela na procesu s Miladou Horákovou," prohlásil soud. Podle dnešního rozsudku "si byla vědoma, že rozsudky byly předem určeny mimosoudními orgány". Cílem procesu byla fyzická likvidace obžalovaných, prohlásil soudce Petr Braun. "Nebyla tak naivní, vystupovala suverénně a sebejistě. Věděla, že proces je jen zástěrka. Byla vytipovaná poté, co se osvědčila při dvou předchozích monstrprocesech. Nebyla vyplašenou studentkou prvního ročníku právnické fakulty," pokračoval Braun.
Žalobce Radek Klvaňa přitom navrhoval za spoluúčast na vraždě pětiletý trest. "Pětiletý trest se nám zdal příliš mírný," odůvodnil Braun, proč soud sáhl k vyšší sazbě, než požadoval žalobce. Obhájce Brožové naopak tvrdil, že byla mladá nezkušená studentka práv, která se svou naivitou stala loutkou v rukou mocných. Požadoval proto její osvobození. Žaloba i obhajoba si ponechaly lhůtu na rozmyšlenou.
Mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb rozsudek přivítal. „Výše trestu je ve srovnání s dalšími případy, které jsme dělali, rozhodně překvapivá," řekl serveru TÝDEN.CZ. Podle něj nastala u Brožové podobná situace jako v případě prokurátora Karla Vaše, kterému soud za podíl na justiční vraždě Heliodora Píky uložil sedmiletý trest. Nejvyšší soud ale rozsudek zrušil s tím, že čin je již promlčený. „Přesto je dobré, že se i po 57 letech jsme ještě schopni vyrovnat s minulostí," dodal Srb.
DÁLE ČTĚTE Co se dělo v soudní síni
Ambiciozní Brožová začala svou kariéru na Právnické škole pracujících. Ta sloužila k rychlému vyškolení dělníků, kteří měli nahradit zkušené, ale režimem neovládané právníky. Brožová si vybrala v té době perspektivní povolání žalobkyně a nastoupila jako praktikantka na prokuraturu.
Podle časopisu INSTINKT Brožová před procesem získala post na přísně tajném církevním oddělení, kam měli přístup jen nejprověřenější lidé. Před přidělením k případu Horáková se osvědčila při dvou procesech s „nepřáteli Československa". V procesu s Augustinem Machálkem dokonce vyšetřovatelé za účelem získání důkazů podstrčili do jednoho kláštera zbraně. Nenávistné, emotivně zabarvené výlevy v předvečer justiční vraždy Milady Horákové a dalších tří odsouzených byly vrcholem její kariéry.
Po skončení zlaté éry monstrprocesů odešla dělat prokurátorku do Rokycan a do posléze do Plzně. Tam pak v roce 1980 ukončila kariéru. Ke konci se věnovala civilním kauzám. Ideologicky dodnes zatvrzelá Brožová vstoupila do KSČ už v roce 1946 a chlubila se bezchybným profilem a téměř oslavnými posudky. Podle Instinktu si ale po roce 1989 požádala o rehabilitaci. V čem se cítila být komunistickým režimem poškozena, se ale zjistit nepodařilo.
KOMIKS O ŽIVOTĚ MILADY HORÁKOVÉ ČTĚTE ZDE
Foto: Petra Mášová
