Kvůli amnestii
Žalobu pro Klausovu velezradu už podepsalo 27 senátorů

Návrh žaloby na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli novoroční amnestii podepsalo už 27 senátorů. Poslední se připojil vpodvečer. On-line deníku TÝDEN.CZ to řekl místopředseda ČSSD a senátor Jiří Dienstbier.

Žaloba útočí na Klause vedle novoroční amnestie také kvůli nejmenování nových ústavních soudců. Aby mohla putovat k Ústavnímu soudu, musí ji podpořit celý Senát, a to na plénu nadpoloviční většinou přítomných zákonodárců. Prezidentský mandát vyprší Klausovi 7. března. 

Senátoři prezidentovi také vytýkají například i to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny - Evropském stabilizačním mechanismu (ESM). Jeden z iniciátorů návrhu a předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl (za ČSSD) na svém webu mezi důvody zmiňuje také to, že prezident čtyři roky otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a že "po dobu takřka jednoho roku nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu". Klausovi také vyčítá, že odmítá jmenovat soudcem Petra Langera, ačkoli mu to uložil již v roce 2007 Městský soud v Praze, jehož rozsudek pak potvrdil i Nejvyšší správní soud.

Antl a další senátoři se domnívají, že tak Klaus opakovaně jednal proti svrchovanosti republiky a proti jejímu demokratickému řádu. Horní komora by podle Antla měla navrhnout, aby Ústavní soud rozhodl o tom, že se Klaus dopustil velezrady, ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt, nárok na prezidentský plat, ale i další požitky po skončení výkonu funkce, jež vyplývají ze zákona.

Zvolený prezident Miloš Zeman, který amnestii kritizoval, uvedl, že amnestii za velezradu nepovažuje. "Vlastizrada to určitě není. Považuji to za chybu," řekl novinářům.

Klaus se proti aktivitě senátorů několikrát ostře vymezil. Tvrdí, že i kdyby se vrátil čas, udělil by amnestii znovu stejným způsobem. Podání žaloby na dosluhujícího prezidenta nicméně podpořilo peticí i 73 tisíc občanů. Archy s podpisy předal v úterý předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD) iniciátor výzvy za podání žaloby a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. 

Podat na Klause žalobu má podle Janečka smysl navzdory tomu, že nynějšímu prezidentovi končí funkční období příští týden. "Tady nejde o potrestání Klause. Tady jde o principy právního státu, které byly zásadním způsobem tímto zločinem narušeny," myslí si Janeček. Nedovede si prý představit, jak by v ČR mohl ještě někdo věřit ve spravedlnost a demokracii, pokud by amnestie prošla bez povšimnutí. "To by byl zásadní a velmi špatný precedens. Léčili bychom se z něj možná desítky let," řekl. Janeček dodal, že podle něho negativní čin, který Klaus udělal, se nyní v konečném důsledku otočí proti němu samotnému.

O možnosti žalovat prezidenta Klause pro velezradu se v uplynulých letech už hovořilo, vždy to ale skončilo jen u úvah. Například v době, kdy v roce 2009 Klaus odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU, mluvil o porušování české ústavy a prezidentského slibu tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který zmínil i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady. Už na jaře 2004 pak o stejné žalobě uvažoval i tehdejší litoměřický lidovecký senátor Zdeněk Bárta, který prezidenta vinil z toho, že pomalým výběrem kandidátů na ústavní soudce blokoval činnost této instituce.