Za děti do 18 let se u lékaře neplatí žádný regulační poplatek. Dětští lékaři tak na rozdíl od svých kolegů přicházejí o peníze a navíc se jim ordinace plní i zdravými pacienty. A to se jim samozřejmě vůbec nelíbí. S ministerstvem zdravotnictví proto jednají o znovuzavedení třicetikorunového poplatku či alespoň navýšení úhrad za dětské pacienty od pojišťoven.
Teploměr ukáže 37,1 nebo se na tváři objeví malý pupínek - a rodič popadne dítě, běží s ním k lékaři a objednává se na zbytečná vyšetření. Přehnanou rodičovskou péči do jisté míry krotil třicetikorunový poplatek, který museli za ošetření dítka zaplatit od ledna 2008, než byl v dubnu o rok později na nátlak levice zrušen.
"Je dobře známa skutečnost, že jinak si vážíte věcí, které máte zadarmo a které si musíte zaplatit. Takže pacientů, kteří sem chodili "jen tak pro jistotu", bylo v té době významně méně. Když rodič musí sáhnout při návštěvě ordinace do peněženky, tak si to rozmyslí," tvrdí předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavel Neugebauer.
Jeho zkušenosti potvrzuje i předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová. "Matka má pocit, že první malý pupínek svého miminka musí řešit se specializovaným alergologem, který dítěti odebere krev a udělá vyšetření, jež pacient nehradí, ale je úplně zbytečné. Kdyby to bylo zpoplatněno, vedlo by to pacienty k úvaze, zda je to skutečně nezbytné."
Kromě opětovného nárůstu pacientů znamenalo zrušení regulačního poplatku za děti pro "dětskaře" ještě další problém - propad příjmů. Ministerstvo ale namítá, že jim ztrátu kompenzovaly pojišťovny. "Zvýšení celkové úhrady v segmentu praktických lékařů mezi roky 2009 a 2010 bylo o téměř 63 milionů korun," vzkázal mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Jenže podle výpočtu Sdružení praktických lékařů přišli zrušením poplatků o 168 milionů korun ročně. A tak i po zvýšení úhrad od pojišťoven činí "dluh" 105 milionů. "Výpočty ministerstva by znamenaly, že bychom denně ošetřili jen dvě tři děti, které by zaplatily poplatky, a to je nesmysl," nesouhlasí s vládními výpočty Neugebauer.
A ministerstvo připouští, že má ve svých výpočtech díry. "Podle zdravotních pojišťoven je kompenzace dětským lékařům dostatečná. Nicméně poté, co jsem si to prostudoval, musím připustit, že tu dochází k určitému nedopětí," připustil náměstek Petr Nosek. Ale mezitím prý došlo k dalšímu navýšení úhrad, a tak problém není už tak palčivý. "Je ale pravda, že úhradová vyhláška není vůči ambulantním ordinacím v porovnání s nemocnicemi nakloněná, takže to otevírá prostor pro jednání o výši úhrad na příští rok."
Návrat poplatků za dítě?
Navyšování úhrad, tedy peněz, které mají pojišťovny za lékařské výkony platit, je vzhledem k prázdným pokladnám pojišťoven tabu. A tak se nabízí jiné řešení - znovuzavedení regulačních poplatků pro děti. "Mohu potvrdit, že jednání probíhají už dlouhou dobu, v podstatě od té doby, co byly poplatky zrušeny," potvrzuje ministerský náměstek. Jenže regulační poplatky jsou věc krajně nepopulární a dosud ke znovuzavedení chyběla politická vůle, jak se ukázalo během jarních diskusí kolem zdravotnické reformy.
Ministerstvo navrhovalo nejen poplatky za děti, ale například i zavedení poplatku za návštěvu specialisty bez předchozí návštěvy praktika či zpoplatnění zubních plomb. "Ale nedošlo k dohodě na úrovni koaličních špiček ve formátu K9," připomíná náměstek.
Jenže i premiér Petr Nečas se mezitím nechal slyšet, že je potřeba, aby spoluúčast pacienta stoupla ze současných 17 na 22 procent. A v tom případě by podle Noska muselo dojít i k úpravám regulačních poplatků "tak, aby plnily svoji funkci". Sáhnout do zákona o zdravotním pojištění teď bude o to snazší, že se bude novelizovat v souvislosti se změnami ve fungování zdravotních pojišťoven. "Pokud bude politická vůle, tak se k tématu regulačních poplatků určitě vrátíme," tvrdí Nosek.
