Zrušení poplatku za pobyt v nemocnici byla chyba. Připustil to ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to nyní zdravotnictví používá jako argument, proč je do resortu nutné přidat více peněz. Poplatky za pobyt v nemocnici byly po verdiktu Ústavního soudu zrušeny od letošního ledna. Neobnovit je byla priorita ČSSD, proti byli lidovci. Koalice navíc počítá od příštího roku se zrušením poplatku za recept a návštěvu lékaře.
"Problém jsou poplatky v nemocnicích, kde jsme z hlediska pobytu udělali chybu. Zpětně to hodnotím jako špatně. Teď je to argument, aby se nalily větší peníze," řekl Babiš. Připomněl, že nemocnice bez poplatků žádali sociální demokraté.
Exministr zdravotnictví Martin Holcát, který resort vedl v době, kdy soudci rozhodli o zrušení nemocničních poplatků, uvedl, že nebyl příznivcem zrušení těchto plateb. "Můj poslední krok ve funkci byl, že jsem předkládal návrh na návrat poplatku 60 korun za hospitalizaci, protože jsem přesvědčen, že nejde jen o příjem nemocnice, ale mají i regulační charakter," uvedl. Když poplatky byly, pacienti se podle Holcáta domáhali co nejkratší hospitalizace a bylo i víc propustek.
Jako náměstek Fakultní nemocnice Motol Holcát potvrdil, že pro nemocnice znamená konec poplatků "nepříjemný výpadek". Nemocnice s tímto příjmem v rozpočtu počítaly, každé omezení se dotkne jejich chodu. "Ve vládním prohlášení byl slib kompenzací, tak uvidíme," dodal.
S neobnovením nemocničního poplatku měli při koaličním vyjednání problém lidovci. "My jsme na to upozorňovali a nepovažovali jsme za dobrý nápad, aby se poplatky za pobyt v nemocnici zrušily," řekl dnes novinářům ve sněmovně šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
Babišovi se nelíbí ani plán ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) na stabilizaci zdravotnictví, který počítá se dvěma miliardami pro nemocnice. Peníze mají kompenzovat výpadek za zrušený poplatek za pobyt. Návrhem na stabilizaci zdravotnictví se bude na některém z příštích jednání zabývat vláda, v pondělí o něm diskutovala koaliční rada.
Babiš také zopakoval, že problémy ve zdravotnictví by se neměly řešit především navyšováním plateb za státní pojištěnce. Poukázal na dvě miliardy na rezervním fondu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Mluvčí SÚKL Lucie Šustková řekla, že v rezervním fondu je 1,928 miliardy korun a s těmito prostředky lze nakládat pouze v souladu se zákonem. "Jde o mimorozpočtové zdroje, které užívá ústav pro zajištění své činnosti prováděné podle zákona, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů," uvedla s tím, že pokud by se tyto peníze měly z fondu vzít, musel by se změnit zákon.
"Samozřejmě, dá se udělat úplně všechno. Nedokážu říct, jak se to legislativně ošetří, pravděpodobně změnou zákona," řekl Holcát. Podle něj ale je otázka, co bude potřebovat pro svoji činnost lékový ústav, nějaké prostředky potřebuje. "Elektronizace musí postupovat, takže tam určité zdroje jsou potřeba," připomněl. SÚKL potřebuje finance i na zajištění správních řízení, v nichž rozhoduje o cenách a úhradách léků, výše této částky se ale liší.
Babiš trvá i na přísnější kontrole hospodaření zdravotních pojišťoven, v jejich dozorčích radách by podle něj měli být i zástupci ministerstva financí. Podle Holcáta už zástupci ministerstev ve správních radách jsou. "Samozřejmě záleží na kvalitě lidí, kteří tam jsou, bez ohledu na ministerstvo, jak na tom budou pracovat," uvedl.
Ministr financí zkritizoval hospodaření pojišťoven jako neprůhledné, v tomto hodnocení se s ním dnes shodl Holcát, který jako ministr navrhoval zřízení orgánu, který by pojišťovny víc kontroloval. Holcát také žádal, aby zdravotně pojistné plány pojišťoven byly v souladu s úhradovou vyhláškou, již vydává ministerstvo. Stanoví v ní rámec výdajů pro jednotlivé druhy péče.
