Případ sestry z rumburské nemocnice, která nejspíš prováděla ve špitále eutanazii - policie ji obvinila minimálně z jedné vraždy - připomněl, že téma dobrovolného odchodu ze života za pomoci lékařů (a asistovaná sebevražda) je jedním z největších etických problémů současnosti. Stanoviska zastánců a odpůrců eutanazie se - logicky liší.
Pro legalizaci eutanazie jsou podle průzkumů zhruba dvě třetiny Čechů. Doktor Ondřej Sláma je paliativní lékař, který vidí lidi umírat denně. I přesto není zastáncem eutanazie, jak uvedl v rozhovoru pro červnové vydání časopisu TÝDEN. Mezi další odpůrce eutanazie patří i přednosta Ústavu lékařské etiky 3. lékařské fakulty UK Marek Vácha. Oba dva vidí řešení místo v eutanazii v kvalitní paliativní medicíně. Významný kardiochirurg, profesor Jan Pirk s eutanazií souhlasí, ale ne z rukou lékaře.
Profesor Pirk v eutanazii problém nevidí. "Nejsem odpůrcem eutanazie, pokud si to demokratická společnost odsouhlasí, tak to akceptuji. Lékaři na to mohou dát odborný návod, jak se dá taková věc udělat, ale já jsem proti tomu, aby to lékaři dělali", uvedl Pirk.
Lékař Ondřej Sláma vede oddělení paliativní péče v brněnském Masarykově onkologickém ústavu. Přes deset let se věnuje lidem, kterým už nepomáhá ani nejnovější medicína a zbývá jim pár měsíců, týdnů, dnů života. "Nejsem stoupencem eutanazie v Česku, alespoň ne ve stávajících podmínkách. Tady to má spoustu úskalí, která by legalizace činila nebezpečnou. Paliativní péče je tady v plenkách, řada lidí by žádala eutanazii přesto, že jejich trápení by bylo řešitelné, kdyby paliativní péče fungovala dobře," myslí si Sláma. "Až tady začne dobře fungovat paliativní péče a bude postaráno o to, aby umírající lidé fyzicky netrpěli, bude možné vést debatu o některých opravdu krajních případech obtížně zmírnitelného utrpení. Do té doby to považuji za nezodpovědné. Ale teď by to byl masakr. Lidé by se nechali zabíjet proto, že se o ně doktoři a sestry špatně staraly," řekl lékař pro TÝDEN.
Vácha se naopak domnívá, že paliativní medicína již udělala velký pokrok. "Právě hospicové hnutí a třeba i domácí hospicy jsou velmi výraznou odpovědí na debaty o eutanazii. Dneska tzv. paliativní medicína, doslova krycí medicína, což je medicína, která léčí symptomy, ovšem snaží se ošetřit všechny rozměry pacienta, nejen jeho bolest fyzickou, nýbrž i emocionální, sociální a spirituální, je tak daleko, že říkáme, že pacient 21. století, který by trpěl krutými a dlouhými bolestmi je zároveň pacient, který je nesprávně léčen. Samozřejmě výjimky mohou být, ale obecně pokud mě to bolí hodně a dlouho, tak jsem nesprávně léčen, protože právě paliativní medicína udělala v posledních desetiletích obrovský krok dopředu. Žádost pacienta o eutanázii vždy znamená, že nějaký rozměr pacienta není ošetřen," uvedl Vácha v rozhovoru pro TÝDEN.CZ.
Vácha nesouhlasí s eutanazií i kvůli zkušenostem ze zemí, kde je povolena. "Nesouhlasím s legalizací eutanazie z důvodu "kluzkého svahu" - něco povolíte a pak nestíháte čelit následkům -, a kvůli zkušenostem z Nizozemí, kde ministerstvo zdravotnictví uvádí čísla, která vycházejí i v prestižním časopise The Lancet. Zde se uvádí, že od roku 1990 dál, každý rok je to číslo v podstatě stejné, je to mezi 0,6 a 0,8 procenty případů, kdy se jedná o usmrcení "without explicit request". To znamená bez explicitní žádosti pacienta, což je někde mezi osmi sty až tisíci lidmi, kdy pacient už není schopen komunikovat, artikulovat a lékař si myslí, že kdyby byl býval schopen artikulovat, tak že by byl jistě o eutanazii požádal. Protože není, tak já mu tu eutanazii prostě dám. Toto je velmi alarmující," řekl Vácha pro TÝDEN.CZ.
Doktor Sláma také nehovoří o zkušenostech z Beneluxu pozitivně. "Do Belgie jsem odjížděl s naivní představou, že o eutanazii žádají lidé, kteří mají strašlivé bolesti. Pak jsem viděl belgické žadatele. Měli to, čemu se říká "unbearable suffering", nesnesitelné trápení které však nemusí "bolet". Vzpomínám na jednu dámu, byla to pěstěná úřednice z evropských institucí. Autonomní dáma zvyklá uspořádat si věci podle svého. Měla pokročilý nádor, který způsoboval i píštěle v břiše, z nichž vytékaly zapáchající šťávy. Přes všechny pudry a deodoranty a pytlíčky to pro ni nebylo k životu. Ona byla zvyklá chodit po kavárnách, bovivánsky si žít. Nemohla nic, byla vyřazena ze společnosti, neměla rodinu... Žila do té doby jen prací a společenským životem. Neměla naději na zlepšení, jen perspektivu, že to bude horší a horší. Zažádala o eutanazii. A dočkala se jí," popisuje Sláma zkušenosti z belgické kliniky.
Vácha upozorňuje na skutečnost, že legalizace eutanazie by mohla být lehce zneužitelná. "Pokud by byl zde zákon, který by legalizoval eutanazii, tak by bylo velmi snadno představitelné, že by byl zneužitelný. Že by nastal tlak příbuzných, kdyby šlo o nějaké dědictví, nemovitost nebo podobně. Byl by zde také argument, že se to očekává, protože to dělají jiní," obává se Vácha. Studenti medicíny o tomto tématu hodně diskutují a jsou seznamováni s důležitými fakty. "Eutanazii můžeme nezávazně diskutovat s našimi mediky v seminárních místnostech, kdy jsme všichni zdraví, sebevědomí a argumentující lidé, zatímco v reálu je člověk osamocený, zranitelný, vunerabilní a okolí na něj může vyvinout poměrně silný tlak."
Evropské země jsou podle Váchy v otázce legalizace eutanazie opatrné. "Evropa si dává velmi dobrý pozor, aby eutanazii neuzákonila, jsou to jen tři země Beneluxu, jinak nikdo v Evropě. Existují silné argumenty a chtěl bych zdůraznit, že to nejsou argumenty náboženské. Věřící lidé, křesťané, muslimové si mohou přidat další argumenty, ale argumenty o kterých mluvíme, jsou spíše sociální."
Eutanazie je v Česku víceméně veřejným tajemstvím. "To je těžká věc, protože se o tom samozřejmě nemluví. Eutanazie je u nás zakázaná zákonem 272/2011. To je zákon, který umožňuje tzv. dříve vyslovená přání, což je velmi dobrý koncept, eticky naprosto čistý, kdy já jako pacient mám plné právo rozhodnout o tom, aby se nějaká léčba ukončila nebo nenasadila a to i v případě, že už třeba nebudu schopen artikulovat. Toto přání je jakoby zacíleno dopředu. Tato možnost tady tedy je, ale zákon připomíná, že eutanazie je pochopitelně trestná. Podobně v lednu 2012 se objevil dokument Rady Evropy týkající se dříve vyslovených přání bylo explicitně zdůrazněno, že eutanázie "musí být vždy zakázána." Rovněž Světová lékařská asociace nabádá lékaře, aby se zdrželi od praktikování eutanazie i tam, kde jednotlivé státní zákony eutanazii za jistých podmínek povolují či dekriminalizují", uvedl Vácha.