Julínkova reforma se vrací. Jen ji hájí jiné tváře

Julínkova reforma zdravotnictví se vrací. I když jen ve střípcích. Její části si totiž vepsaly do svých programů všechny pravicové strany, které dnes jednají o budoucí vládě. Znovu se tak mluví o škrtech v nemocnicích a vyšší spoluúčasti pacienta. Jak bude české zdravotnictví za pár let vypadat?

Ta reforma byla na české poměry až příliš odvážná, přiznali v srpnu loňského roku exministr zdravotnictví Tomáš Julínek a jeho náměstek Pavel Hroboň. V ruce přitom třímali obsáhlou analýzu příčin, kvůli kterým reforma zdravotnictví ztroskotala: manažeři pojišťoven nezkousli plán zprivatizovat většinu pojišťoven. Lékaři se postavili proti změně nemocnic na akciovky. U ledu zůstaly takzvané léčebné standardy. Navíc část obyvatelstva zvedly ze židle poplatky u lékaře.

Dnes se ale reforma vrací. Rozdrobenou na kousky si ji do programů přidaly prakticky všechny pravicové strany. Znovu se hovoří o standardech péče i spoluúčasti. Jak tedy bude za pár let české zdravotnictví vypadat?

ČTĚTE DÁLE:  Julínek se vrací. Je favoritem na ministra zdravotnictví
                       Nemocnic bude méně. Škrty postihnou hlavně malé špitály
                       Za lékaře si připlatíte, vzkazují lidem politické strany

Nejdál jde v představách případný ministr zdravotnictví za TOP 09 Vladimír Pavelka: nemocnic bude méně, čtvrtinu nákladů na péči lidé zaplatí sami. Některé drobné operace nebudou pojišťovny hradit vůbec. "Pacienti už stejně připlácí za lepší plombu u zubaře nebo luxusnější pokoj v nemocnici," vysvětluje Pavelka. Budoucí ministr zdravotnictví tomu prý musí jen vtisknout jasná pravidla.

Klasický řez, nebo laparoskopie?

Začít by měl stanovením standardu a nadstandardu. Pokud dnes sanita přiveze pacienta do nemocnice se žlučníkovými kameny, lékař má na výběr dvě metody: buď zasáhnout klasickou otevřenou operací, nebo využít takzvané laparoskopie. To znamená odstranit žlučník i s kameny jen dva centimetry velkým řezem. Obě možnosti vedou ke stejnému výsledku.

"Při laparoskopii se ale rána rychleji hojí a pacient má menší pooperační bolesti. Spotřebuje proto méně analgetik a kratší čas tráví na nemocničním lůžku," popisuje šéf České chirurgické společnosti Miroslav Ryska. Když se tedy odborná společnost rozhodovala, který ze zákroků napsat na listinu plánovaných standardů, zvolila právě laparoskopii.

PSALI JSME:  Doplatky za léky se zvedly. Lidé musejí dát až třikrát víc
                      Lék na rakovinu prsu dostane méně žen. Chybou úřadů

Podobných standardů budou muset určit odborníci stovky. A to co nejdříve. Seznam výkonů bude sloužit jako vodítko. Pojišťovna bude vědět, kterou léčbu ještě proplatit a kterou už ne.

"Sestavíme tabulku s přibližně šesti sty nemocemi a doporučenými postupy při jejich léčení," má jasno kandidát na šéfa rezortu za TOP 09 Pavelka. Kdo a v jakém časovém horizontu to bude mít na starosti, neříká. Opatrně ale upozorňuje: do tabulky se možná všechny choroby nevejdou.

TOP 09 už totiž předeslala, že by si lidé měli za lehčí nemoci a operace platit sami. Hotově. Podle Pavelky tak zbude víc na vážné choroby a chronicky nemocné. Spoluúčast pacienta by tak mohla časem narůst až k pětadvaceti procentům. Stejně jako je tomu v Německu, Francii či Holandsku. Dnes se česká spoluúčast pohybuje kolem 15 procent, nejvíc si lidé doplácejí na léky.

Koaliční partneři - ODS a Věci veřejné - ale s plánem příliš nesouzní. "To je moc. Upřednostňujeme, aby vždy zůstala alespoň jedna varianta hrazená pojišťovnou. Bude to tak sociálně přijatelnější," vysvětluje občanský demokrat Boris Šťastný.

Běžné pojištění? To už nebude stačit

Na řadu přijdou i změny v pojištění. Obyčejné povinné pojistné už totiž na leccos stačit nebude. "Bude možné zjednat si připojištění, stejně jako na cesty. Pacientovi to sice nikdo nutit nebude, pokud se ale rozhodne dodatečnou smlouvu neuzavřít, může si nakonec některé výkony zaplatit hotově," snaží se přiblížit nový systém Pavelka.

Občanští demokraté plánují připojištění také. Kromě toho nabídnou lidem daňově zvýhodněné zdravotní spoření na stáří.

ČTĚTE TAKÉ:  Korupce sebere ročně zdravotnictví 27 miliard korun
                       Konec testování na HIV. Zdravotní ústavy končí

S privatizací pojišťoven se zatím nepočítá, obecně by s tím ale problém neměla TOP 09. Za předpokladu, že se šéfem rezortu zdravotnictví stane Tomáš Julínek, by zřejmě neprotestovali ani občanští demokraté, i když v programu tento bod nemají. Naopak Věci veřejné jsou proti. Počítají spíš s jednou státní pojišťovnou, která by fungovala jako finanční úřad pod přímou kontrolou ministerstva zdravotnictví.

Všechny strany mluví také o jakémsi nezávislém kontrolním úřadu, který by na pojišťovny - ať už by v Česku působila jen jedna, nebo jich bylo několik - dohlížel. Třeba Pavelka počítá se zhruba pěti sty zaměstnanci, kteří budou zkoumat, zda pojišťovny nakoupily takovou zdravotní péči, jakou měli. "Je třeba vycházet z toho, že zdravotnictví je segment s objemem zdrojů na úrovni 250 miliard korun ročně a že jeho zbytečné ztráty na nízké efektivitě mohou být až padesát miliard," vysvětlil.

Nonstop péče. Jako v supermarketu

Znovu se také začíná mluvit o takzvané "řízené péči". S chutí by ji zavedly strany TOP 09 nebo Věci veřejné. Nebránili by se jí ani občanští demokraté.

Znamenalo by to velký "boom" soukromých řetězců napojených na jednu pojišťovnu. Její vedení by rozhodovalo prakticky o všem: kterou ordinaci či nemocnici smí pacient navštěvovat, které léky smí užívat a kolik peněz za léčbu pojišťovna zaplatí. Pokud by lidé na nabídku řízené péče kývli, mohli by očekávat i určité výhody: například nižší pojistné, minimální doplatky a kratší čekací doby.

Řízená péče má ale v řadách zdravotníků mnoho kritiků. Upozorňují na nebezpečí střetu zájmů. Pojišťovna například nemusí vždy dbát tolik na blaho pacienta jako na své zisky, zvlášť pokud je soukromá. Svou nemocnici navíc může pojišťovna zvýhodňovat před ostatními. Budování podobných řetězců je proto v drtivé většině evropských zemích zakázáno.

Více škrtů, méně nemocnic

Všechny strany také plánují škrty v malých nemocnicích. Například TOP 09 se bude snažit přesunout co nejvíc pacientů z lůžek do ambulancí. "Nemá smysl mít na každém rohu nevalně fungující nemocnici, lepší je mít perfektní centrum dosažitelné v reálném čase," domnívá se Pavelka. Spousta výkonů už se podle něj dá zvládnout během jednoho dne v některé ze specializovaných ambulancí.

"Je třeba posoudit mapu republiky se zohlednit lokální počet obyvatel na straně jedné a umístění všech zdravotnických zařízení a jejich služeb na straně druhé. Tam, kde je přebytek zdravotnických služeb, se může dále transformovat," souhlasí také kandidát na ministra zdravotnictví za Věci veřejné Martin Jan Stránský.

Foto: Robert Sedmík, Lucie Pařízková, ČTK.