Infarkt a mrtvice
Kam s mrtvicí? Ne každá nemocnice přijme pacienta

Jen málokde v Evropě se lékaři potýkají s tolika případy infarktů a mrtvice jako právě v Česku. Vysoká je i úmrtnost. Mrtvice a infarkt zabijí ročně kolem sta tisíc lidí. To je až dvakrát víc než v jiných státech. Další pacienti zůstanou invalidní. Přesto přichází ministerstvo zdravotnictví s novinkou: nemoci oběhové soustavy už nebude léčit každá nemocnice. Záchranka napříště převeze pacienty do 10 vybraných center v zemi. Další zařízení s nimi budou jen spolupracovat.

V kterékoliv jiné situaci by čtvrthodina neznamenala téměř nic. V téhle šlo ale o všechno: když volala pětasedmdesátiletá Jiřina z Olomoucka pro svého manžela záchranku, operátorka si mohla vybrat. Buď pošle pacienta s mrtvicí do Přerova, nebo do Kroměříže. Jedna z nemocnic byla takzvaně "spádová" - pacient tam podle bydliště patřil. Do druhé to bylo asi o dvacet minut blíž. Sanita zamířila do spádové nemocnice. Pacient dnes nemluví a neslyší.

Podobných případů by se v Česku našly stovky. Člověk, který se potýká s mrtvicí, má totiž na záchranu pouhé tři hodiny. Pokud se do té doby nedostane do nemocnice, kde okamžitě zasáhne odborník, následuje trvalé postižení. "Mozkové buňky začínají odumírat velmi rychle - už po pouhých pěti minutách. Děje se tak kvůli nedostatku kyslíku a živin," vysvětluje Ladislav Groch z brněnské Fakultní nemocnice U svaté Anny. Otázka času je podle něj naprosto klíčová.

Přesto se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo pro změnu: infarkty a mrtvice se už nebudou vozit do každé nemocnice, ale jen do deseti specializovaných center. Spolupracovat s nimi bude dalších třiadvacet iktových center. Tedy pracovišť s jednotkami intenzivní péče, která se specializují na rozpoznání a léčbu mozkových příhod.

Ostatní nemocnice, které doposud mrtvice léčily, se sice neruší, na starosti už ale budou mít jen doléčení pacienta. Pacienti tak budou často převáženi do nemocnice v jiném okrese, než kde bydlí. Důvod? "Než se dnes pacienti dostanou na to správné pracoviště, kde jim dokážou pomoci, projdou i dvěma nevhodnými nemocnicemi," vysvětluje ministerstvo.

"Kardiovaskulární choroby jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí Čechů. Ročně na ně umírá padesát tisíc lidí, což je více než polovina všech zemřelých. Proto chceme, aby péče o pacienty s kardiovaskulárními chorobami byla co nejlepší," vysvětlila plán náměstkyně ministerstva zdravotnictví Markéta Hellerová.

Někteří odborníci se bouří, lidem podle nich změna uškodí. "Dřív jsme pacienty s mrtvicí vozili do všech oblastních nemocnic, teď je budeme vozit jen do Kladna, Kolína nebo do Prahy. Tedy v některých případech dál. Přitom u mozkocévních poruch jde o vteřiny," upozorňuje například šéf středočeské záchranky Martin Houdek.

Ministerstvo ale namítá: péče se nyní soustředí jen do špičkových center, ve kterých budou pacientům k dispozici ti nejlepší odborníci. Čtyřiadvacet hodin denně. Centra budou vybavená moderní technikou a musí nabízet všech pět potřebných oborů: kardiologii, kardiochirurgii, angiologii, cévní chirurgii a intervenční radiologii. Ministerstvo je pravidelně podrobí hloubkovému auditu.

"Znamená to, že pokud napříště poveze záchranka pacienta, neodveze ho do nejbližší nemocnice, ale do nejbližšího centra," řekla Hellerová. Pokud by se mrtvici snažila léčit některá z nemocnic, kterou úřady nezapsaly na seznam center ve věstníku, může na to podle ní snadno doplatit trestním oznámením. Centra podle nich budou rozeseta po republice rovnoměrně a přesně tak, aby každé z nich sloužilo přibližně jednomu milionu obyvatel.

"Pro nás je to výborná zpráva. Jednak můžeme dál přijímat pacienty s cévní mozkovou příhodou a navíc můžeme léčbu rozšířit o rehabilitační lůžka na následné péči, kdy je třeba s pacientem cvičit a uvolňovat svaly po mrtvici," podporuje vznik center ředitel nemocnice v Litomyšli Libor Vylíčil. Jeho nemocnici může nyní díky tomu, že se zařadila na seznam iktových center, nakoupit osm speciálních lůžek, na kterých budou zdravotníci s pacienty cvičit.