Místo konkrétního léku účinná látka. Šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger potvrdil, že chce po vzoru Velké Británie zavést převratnou novinku: takzvanou "generickou preskripci". Zařadit ji chce do velké novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Co přinese opatření v praxi? Doposud si lidé od lékaře odnášeli recept na konkrétní lék. Napříště by doktor předepisoval jen účinnou látku, kterou lék obsahuje. Připsal by také, kolik látky má pacient využívat a jakou formou - zda polykat tablety, nebo třeba pít sirup.
Jakmile by pacient vstoupil s receptem do lékárny, lékárník by mu musel vydat takový medikament, který odpovídá popisu na receptu. Musel by to ovšem být přípravek, který je ve skupině podobných léků nejlevnější.
Co budete polykat, vybere pojišťovna
Který lék to bude, vybere pojišťovna. Cenu si totiž s výrobcem nasmlouvá sama. "Vypíše veřejnou soutěž v každé skupině léků," plánuje šéf resortu Leoš Heger. Medikament, který vyhraje, se dostane na takzvaný pozitivní list - tedy seznam preferovaných léků. Ty pojišťovna lidem zaplatí. Ostatní ne.
"Chceme tuto možnost otevřít v zákoně. Generická preskripce bude povinná. Pro začátek vybereme asi dvacet procent léků, které by byly vhodné, potom by se skupina rozšiřovala," řekl ministr Heger. Podobný model předepisování léků zvažuje i Slovensko.
Podle odhadů ministerstva se generickou preskripcí uspoří tři až pět miliard korun. "Úspory se budou týkat asi poloviny léků, u kterých neproběhla cenová revize. Tyto léky mají stále různé úhrady od pojišťoven, přestože obsahují stejné množství shodné účinné látky. Systém proto na nich tratí," ředitel odboru farmacie ministerstva zdravotnictví Filip Vrubel.
"Pro pacienty to zase bude znamenat snížení doplatku za léky a možnost získání informací o levnějších variantách," doplnil ministr Heger. Generická preskripce navíc podle náměstka Petra Noska omezí korupci a kritizovanou šedou ekonomiku v lékové oblasti.
Lékaři nesouhlasí: Kdo ponese odpovědnost?
Řada odborníků ale nápad kritizuje. Nebude podle nich jisté, kdo ponese odpovědnost za případné chyby v užívání.
"Nic pozitivního to nepřinese, jenom se zkomplikuje předepisování léků. A pacienti-chronici budou zmateni neustálou změnou názvu a vzhledu jejich dlouhodobě užívaného léku," vyjádřil se v anketě časopisu Medical Tribune předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie Vít Petrů. Například lidé se sennou rýmou si podle něho mohou odnést na recept se stejnou účinnou látkou cetirizin pokaždé jiný lék - jednou Zodac, podruhé třeba Apo-Cetirizin.
Další lékaři namítají, že nebudou chtít nést odpovědnost za léčbu, kterou nemohou stoprocentně kontrolovat. "Zásadně bych nesouhlasila s tím, aby předepisující lékař nevěděl, jaký firemní preparát nemocný obdrží," uvedla v anketě předsedkyně Českého institutu metabolického syndromu Hana Rosolová. Každý pacient podle ní může snášet různé léky odlišně. Pilulky totiž sice mají stejnou účinnou látku, ale mohou obsahovat jiné látky podpůrné.
Omyl ministerstva?
Farmakoekonom Jindřich Graf navíc upozorňuje: takzvanou generickou preskripcí české zdravotnictví mnoho neušetří. Musel by se nejprve změnit způsob, jakým se určuje úhrada léku - tedy to, co pacientovi z ceny léku zaplatí pojišťovna. "Už více než patnáct let tady platí pravidlo, podle kterého se úhrada pojišťovny nevztahuje na konkrétní lék, ale na určené množství účinné látky," popisuje Graf.
Je proto podle něj jedno, jestli lékař napíše na recept paralen, nebo panadol. Pojišťovna v obou případech zaplatí jen tři gramy paracetamolu - tedy účinné látky, kterou oba léky shodně obsahují. Rozdílné jsou jen doplatky.
"Systém generické preskripce v některých zemích EU existuje, a má dokonce i velký ekonomický význam. Jde však o země, které nemají systém stanovení úhrady dle účinné látky jako my, ale mají úhrady stanoveny procentem z ceny léku," připomíná Graf.
Útrata 80 miliard ročně
Léky a jejich předepisování je jedno z nejdiskutovanějších témat posledních čtyř let. V balíku peněz na zdravotnictví na ně jde celá čtvrtina, tedy kolem 80 miliard.
Cifra stále roste, zvlášť u léků vydaných v nemocnicích. Podle dat, která vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky, se náklady na nemocniční léky zvedly za pět let o tři procenta. A to přesto, že se doba, kterou pacient ve špitálu stráví, naopak o tři dny zkrátila.
Jen stěží se daří regulovat náklady na léky vydané na recept. Loni přesáhly tržby lékáren za léky 63 miliard korun, zdravotní pojišťovny za ně daly téměř 34 miliard.
