Až doposud platilo v Česku jednoduché pravidlo: na každou nemoc je k dostání alespoň jeden lék, jehož celkovou cenu zaplatí pojišťovna. Pacient nemusí dát ani korunu. Garantuje to zákon o veřejném zdravotním pojištění. Od října však může být všechno jinak. Cenami léků zamíchá vyšší daň z přidané hodnoty.
Osmašedesátiletá Ludmila Poláková polyká několik let pilulky na vysoký krevní tlak. Protože nechce v lékárně doplácet, píše jí lékařka na recept Ramil. Od podzimu však nedostane pacientka zadarmo nic. Přestože má na lék bez doplatku nárok. Zvýší se totiž daň z přidané hodnoty. A zatímco daň zvedne celkovou cenu léku, pojišťovna za pilulky víc nedá. Pro rozdíl sáhne do peněženky pacient.
"Změna daně skutečně ovlivní léky bez doplatku. Zatímco cenu léku vyšší daň zvedne, pojišťovna bude pacientovi platit za lék stále stejnou sumu. Úhrada od pojišťovny se totiž určuje ve správním řízení, které vede lékový ústav. Nelze ji jednorázově upravit," potvrzuje šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Na to, aby se úhrada snížila, by lékový ústav musel vypsat nové správní řízení. Plně hrazených léků je přitom na tři sta. A lékový ústav má plné ruce práce s tím, aby vůbec dokončil řízení stávající. Potýká se s nimi už celé tři roky.
"Aby se problému zabránilo, musela by vláda léky z vyšší daně vyjmout. Nebo současně s daní upravit také zákon o veřejném zdravotním pojištění. To ale do října nestihne. Daleko víc tak zaplatí pacienti i nemocnice - za léky i zdravotnický materiál," neskrývá rozpaky nad nápadem poslanec za ODS a šéf zdravotního výboru Boris Šťastný. Vláda podle něj tento krok nedomyslela.
Obě ministerstva, kterých se doplácení týká, se ale brání: všechno potřebné stihneme. "Jak ministerstvo financí, tak ministerstvo zdravotnictví jsou si problému vědoma a budou ho řešit. Těch variant je několik," vyjádřil se šéf resortu financí Miroslav Kalousek. A pokud by se doplatky za léky přece jen z rukou vymkly, pacienti to pár měsíců vydrží. "Plně hrazené přípravky budou po jistou dobu chybět jen v některých skupinách léků," uklidňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Ceny určíme jinak
A jaká řešení se nabízí?
Podle mluvčí lékového ústavu Veroniky Petlákové by zabralo třeba to, kdyby stát zcela změnil způsob, jakým se určují ceny léků. "Ministerský návrh zákona obsahuje třeba mechanismus takzvané ‚jádrové úhrady‘. Ta umožňuje zpětně změnit sazbu DPH, aniž by tato změna ovlivnila dostupnost plně hrazených léků," nabízí řešení Petláková. O novele právě jedná Legislativní rada vlády.
Poslanec za ODS Marek Šnajdr ale vidí takové řešení jako "extrémně drahé pro pojišťovny". Jádrovou úhradu by spojil se současným poklesem marží. "Tím by byl dopad rovnoměrně rozložen mezi pojištěnce a pojišťovnu," řekl.
Dvacet procent DPH na léky - evropská rarita
Sjednotit daň z přidané hodnoty na dvacet procent chce vláda v souvislosti s důchodovou reformou. O deset procent se mají zvednout i ceny léků. Pacienti tak na nich zaplatí podle České lékárnické komory o 1,5 miliardy korun víc. Vyšší výdaje ale budou mít také zdravotní pojišťovny - navíc dají 3,5 miliardy. Celkem tak do státního rozpočtu ze zdravotnictví odplyne pět miliard korun.
Většina evropských zemí přitom nechává léky ve skupině se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty. Průměrná sazba DPH na léky se tam pohybuje kolem osmi procent. V Británii, Irsku, ve Švédsku a na Maltě nepočítají s DPH u léků hrazených z veřejných peněz vůbec. Jen základní sazbou jsou léky zatíženy pouze v Bulharsku, Dánsku, Německu a Norsku.
