Nejmodernější biologická léčba by se mohla dostat stovce dalších žen s rakovinou prsu. Ovšem za jedné podmínky: Úřady by musely dělat to, co jim ukládá zákon - snížit ceny léků.
Rakovina prsu je nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u žen. Každý rok si podle Ústavu zdravotnické statistiky vyžádá kolem 1600 úmrtí. Žen by ale mohlo umírat méně. Stačilo by, aby úřady plnily svou zákonnou povinnost a snížily ceny léků. Například u rakoviny prsu by se tak léčba dostala ke stovce dalších pacientek.
ČTĚTE DÁLE: Regulační poplatky nezabraly. Proléčí se daleko víc
Janotův balíček měl léky zlevnit. Pacienti ale platí víc
Rath: 73 miliard bude v rukou jednoho ministra
Balíkem peněz pro české zdravotnictví jen za poslední rok zbytečně proteklo 152 milionů korun. Z jediného důvodu: úřady porušily zákon. Ten říká, že má Česko zaplatit za každý lék jen tolik peněz, kolik za něj dá jiná evropská země. Vždy se přitom musí hledat nejnižší evropská cena léku. Víc z veřejného pojištění jít nesmí.
Například za krabičku Herceptinu - léku proti rakovině prsu - ale Česko platí daleko víc. Z veřejného zdravotního pojištění na něj jde 17 578,17 koruny, do ledna to bylo dokonce 18 901,26 koruny. To je o tři až čtyři tisíce korun více, než je cena léku ve Velké Británii, kde výrobci platí nejméně.
Lék přitom nemá na trhu náhradu. "Jde o jediný lék svého druhu. Není to jako s Ibalginem, u kterého najdete řadu levnějších i dražších stejně účinných léků," říká viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný.
Česko tak každý měsíc tratí miliony korun, které by mohly putovat na léčbu pacientek. Těch by mohlo být ročně až sto. Všeobecná zdravotní pojišťovna totiž vyčíslila, že léčba jednoho nádoru prsu přijde na 1 550 000 korun. O co ale konkrétně jde?
Výrobce je spokojen
Na Herceptinu je názorně vidět, proč platí Česko za léky z veřejných peněz víc, než by mělo. Stačí, aby se výrobci nelíbila částka, kterou stát navrhne. Zbytek zařídí táhnoucí se byrokracie.
Už druhý rok totiž platí zákon o veřejném zdravotním pojištění, který říká, že se musí každý rok přezkoumat ceny a úhrady všech léků. Obyčejně se snižují. Opatření má za úkol hlídat, aby stát za léky nezaplatil příliš. Alespoň v porovnáním s Evropou. Ceny a úhrady se stanoví ve správním řízení. Na starosti to má Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
V případě Herceptinu našel SÚKL nejnižší cenu ve Velké Británii. Českou úhradu proto stanovil na její výši. Když ale "britskou" částku ohlásil, ozval se nespokojený výrobce - farmaceutická firma Roche. Proti rozhodnutí SÚKLu se odvolal, své připomínky poslal na ministerstvo zdravotnictví.
6 měsíců za 60 milionů
To má v podobných případech povinnost rozhodnout do třiceti dnů. To ale neudělalo. Odvolání leželo na ministerstvu celých sedm měsíců: od 27. března do 9. října loňského roku. Pak sice ministerstvo námitky výrobce odmítlo, nařídilo nicméně SÚKLu, aby cenu ještě jedenkrát přezkoumal.
"Cílem je vydávat především věcně správná a zákonná rozhodnutí. To nelze v žádném případě podřizovat zájmu na co nejrychlejší vyřízení věci," vysvětluje mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň, proč úřad s rozhodnutím tak váhal a nakonec celý proces vrátilo na úplný začátek.
Státní ústav pro kontrolu léčiv pak také nespěchal. Čtyři měsíce znovu shromažďoval tytéž podklady, na základě kterých by měl rozhodnout o nové ceně. Podle Hany Heringové z ústavu celou věc zdržoval hlavně výrobce, který prý dlouho nedodal materiály.
Výrobce se ale brání: "Od roku 2009 jsme navrhovali, ať se sníží cena Herceptinu a dalších přípravků, pokud plátci péče budou hradit léčbu pro větší počet onkologicky nemocných pacientů," říká mluvčí Roche Jiří Pešina. Všeobecná zdravotní pojišťovna prý ale na výzvu vůbec nereagovala. Ministerstvo zdravotnictví pak jen vrátilo věc znovu k přezkoumání Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
PSALI JSME: Máte leukémii, slyší některý z pacientů každé dvě hodiny
Čekání na nový kloub? Letos se výrazně prodlouží
Po celou tu dobu tak české pojišťovny musejí výrobci vyplácet vyšší částku. Celý loňský rok to bylo o čtyři tisíce více, letos o zhruba tři tisíce více. Stát totiž mezitím plošně snížil ceny a úhrady všech léků, které doposud neprošly pravidelnou revizí, o sedm procent.
Přesto se ani jedna z pojišťoven proti zdržování neohradila. Přestože na to má podle správního řádu právo. Může podávat podněty i žaloby. Léky totiž platí ze svých rozpočtů.
"Žalobu proti nečinnosti správního orgánu pojišťovna do této chvíle nepodala, protože se doposud snažila využít všech institutů správního řízení a dalších mimosoudních prostředků," vysvětlil mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.
"Při objemu distribuce za minulý rok, který činil 693,11 milionu korun, české zdravotnictví přišlo každý měsíc zhruba o deset milionů," zhodnotil ztráty farmakoekonom Jindřich Graf a doplnil: "Ostatně, proč by měl výrobce urychleně dávat podklady? To by museli být masochisty!" Upozornil, že podobných případů se najde víc.
Náměstek ministryně Marek Šnajdr je přesto se způsobem, jak se ceny a úhrady léků v Česku určují, spokojen. "Systém funguje, jen potřebuje vylepšit," řekl. Připustil ale, že do budoucna uvažuje o změně: o zavedení takzvaných elektronických aukcí na levnější léky.
Jak je to v Česku s cenami a úhradami léků:
1. | Stát u každého léku stanoví dvě věci: |
2. | Dříve cenu stanovila takzvaná kategorizační komise - skupina odborníků, kteří zasedali na ministerstvu financí. O úhradách se zase rozhodovalo na ministerstvu zdravotnictví. |
3. | Evropská legislativa ale vyžaduje, aby se úhrady léků stanovovaly ve správním řízení, které je transparentnější. Česku kvůli tomu hrozila dokonce žaloba u evropského soudu. |
4. | Ústavní soud proto odebral k 1. lednu 2008 ministerstvu rozhodování o úhradách léků a předal je na SÚKL. Vešel také v platnost nový zákon o veřejném zdravotním pojištění. Ten říká, že se musí každý rok přezkoumat ceny a úhrady všech léků, které se k nám dostanou, ve správním řízení. |
5. | Úhrady má SÚKL podle zákona stanovit ve výši, která odpovídá nejnižší ceně daného léku v Evropě. |
6. | Pokud se výrobci stanovená výše nelíbí, může se proti rozhodnutí SÚKLu odvolat. Připomínky posílá na ministerstvo zdravotnictví. To má podle správního řádu na vyřízení 30 dnů, v komplikovaných případech 60 dnů. |
Foto: ČTK
