V Česku se rozjíždí diskuse o tom, jak řešit stále vážnější problém neplodnosti. Lékaři dokonce navrhují plošné preventivní prohlídky placené pojišťovnami. Ministr zdravotnictví je ale proti.
Lékaři doporučují, aby každá žena i muž měli nárok na kontrolu své plodnosti. A to nejen v případě předchozích neúspěšných pokusů o otěhotnění, jako je tomu dosud. Vyšetření by podle expertů měla být provedena v rámci běžných preventivních prohlídek.
"Praktického lékaře by člověk mohl požádat o vypsání doplňujících vyšetření plodnosti. Ty by následně hradila pojišťovna. U mužů stojí nyní kontrola asi tisíc korun, u ženy až dva a půl tisíce. Já osobně bych doporučoval takovou kontrolu každý rok," říká pražský lékař Štěpán Budka. Podle něho by měl mít každý člověk možnost si svou aktuální plodnost ověřit. Získat takovou informaci je i v zájmu státu. Proto by měl být úkon hrazen z veřejného pojištění.
Velká neznámá
Jenže na tom, jak konkrétně by preventivní prohlídky mohly vypadat, se oslovení experti neshodnou. Otazníky panují zejména v případě vyšetření žen.
"U mužů je to velmi jednoduché. Zkontrolujeme stav jejich spermií ve spermiogramu a známe výsledek a možné další prognózy. Ženy ale musejí podstoupit různá laboratorní vyšetření, kontrolují se hormonální hladiny. Je třeba zjistit, jaká je průchodnost vejcovodů atd. Často jde o významné zásahy, které nám navíc nemusejí nic říci," upozorňuje gynekolog Bohuslav Svoboda. Plodnost je prý stále velkou neznámou. "Občas se stane, že s plodností má problém pár, v němž jsou oba partneři zdraví, vše by tedy mělo vést k úspěšnému otěhotnění. Jenže se to stejně nepodaří. Proč tomu tak je, nevíme," dodává Svoboda.
Němeček: Nevidím přínos
Určitá doporučení ale z vyšetření vyplynou. A ta mohou být pro těhotenství klíčová. "Máme řadu možností, jak posoudit nejenom současnou plodnost, ale i to, jestli má žena na těhotenství ještě čas, nebo jestli může být další otálení rizikové a měla by graviditu začít plánovat co nejdříve," říká Tonko Mardešić, uznávaný expert na poruchy reprodukce z pražské kliniky reprodukční medicíny Sanatorium Pronatal. U mužů se zase dá modelově předpovědět, zda nedojde ke snížení kvality či množství jejich spermií v následujícím roce.
O prohlídky se nyní svede boj na ministerstvu zdravotnictví. Státní kasu by přišly na stovky milionů korun, které resort údajně nechce utrácet ve prospěch byznysu s reprodukcí. Lékaři to každopádně nebudou mít jednoduché. "Tuto iniciativu považujeme za nesmyslnou. Z medicínského pohledu v tom žádný přínos nevidím," napsal TÝDNU ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Žádné jiné řešení neplodnosti ale nenavrhl. Problém se přitom neustále zhoršuje.
Muži stále častěji trpí nedostatkem spermií a jejich špatnou pohyblivostí, ženy zase graviditu příliš dlouho odkládají a ve vyšším věku už otěhotní jen stěží. Výjimkou nejsou ani mladé ženy, které mají podobné potíže, neplodnost už postihuje asi pětinu všech dvojic.
Za kolik let vymřeme?
Počet obyvatel České republiky může během následujících devadesáti let klesnout na necelých 6,5 milionu. To, že Česko vymře, je podle demografů otázka několika století. Tedy pokud Češi nezačnou ve větší míře plodit děti.
Zatímco před deseti lety byly příčiny především na straně žen, dnes se situace mění a s plodností mají problémy hlavně muži. Na jejich citlivé spermie negativně působí nezdravé životní prostředí nebo špatná životospráva.
Jak bylo řečeno, největším problémem u žen je odklad těhotenství, například kvůli kariéře. V Česku v roce 2015 průměrný věk rodiček poprvé přesáhl hranici třiceti let. "Nejvyšší plodnost je u žen ve věku 20 až 25 let, poté pomalu klesá do věku 35 let a pak už se výrazně zhoršuje," upozorňuje Tonko Mardešić. "Věk ženy je zásadní prognostický faktor pro úspěšné otěhotnění i pro případnou úspěšnou léčbu poruchy plodnosti," dodává.
I přes zmíněná alarmující fakta ale stát žádnou strategií, jak s neplodností bojovat, nedisponuje.
