Sněmovna schválila zrušení třicetikorunových poplatků u lékařů a za recept v lékárnách od příštího roku. Zůstanou jen devadesátikorunové platby za pohotovost. Opoziční KSČM neprosadila návrh, aby rovněž skončily. Vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou kritizují TOP 09 a ODS, nyní míří k posouzení do Senátu.
Předlohu podpořilo 113 ze 153 přítomných poslanců. Proti hlasovalo 31 poslanců z TOP 09 a z ODS.
Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun. Lékaři mají dostat kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky do výše vybraných poplatků za loňský rok. V případě farmaceutů chce ministerstvo zavést zvláštní výkon vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen z pojištění.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) už dříve uvedl, že celkově půjde nejvýše o 800 milionů korun. Lékárny sice měly na poplatcích vybrat asi 1,7 miliardy, řada z nich je ale pacientům kompenzuje slevami.
Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Podle Němečka představují sociální a administrativní zátěž a neplní očekávanou regulační funkci.
Stokorunové platby v nemocnicích zrušil od letošního ledna Ústavní soud s tím, že pro řadu občanů činí nemocniční péči nedostupnou. Proti návratu k platbě 60 korun v nemocnicích soud nic nenamítal, koalice se ale rozhodla ji neobnovovat.
Vládní předloha zachovává pacientům nynější ochranné limity, započítávat se do nich mají jen doplatky za léky. KSČM neprosadila návrh, aby zahrnovaly i platby na pohotovostech nebo aby se limity snížily na polovinu, a byly tedy pro pacienty výhodnější.
Regulační poplatky zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS). O jejich zrušení se dosud neúspěšně pokoušely ČSSD a KSČM.
Recepty bez papíru
Sněmovna také hlasovala o povinnosti předepisovat recepty výhradně elektronicky; poslanci si přejí odklad o tři roky. Novela zákona o léčivech míří po dnešním schválení této úpravy k posouzení do Senátu. Podpořil ji ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), ač podle původního návrhu ministerstva zdravotnictví by byla povinnost zrušena zcela.
V současnosti může být recept po dohodě s pacientem v listinné nebo v elektronické podobě. Předloha ministerstva by to zachovala i do budoucna. Poslanci ale schválili úpravu zdravotnického výboru, který povinnost předepisovat recepty výhradně elektronicky odložil na rok 2018.
Drtivá většina receptů je nyní v papírové formě. Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela schválená začátkem minulého roku. Ministerstvo uvádí, že na povinnost není připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv, jenž by musel poměrně nákladně rozšířit centrální úložiště receptů, ani část lékařů, protože nevyužívá výpočetní techniku. Jde prý vesměs o starší lékaře v odlehlejších regionech.
Předloha ale zachová povinný elektronický recept pro léčivé přípravky s obsahem marihuany.
Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizely by podle nich také falešné recepty.
|
Hlavní změny regulačních poplatků ve zdravotnictví od jejich zavedení
1. ledna 2008 - Lidé začali platit regulační poplatky: u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 Kč a za pohotovost 90 korun. Ochranný limit na výdaje činil 5000 korun. Poplatky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, Poslanecká sněmovna příslušný zákon schválila 21. srpna 2007. |
