Páry, které si chtějí pořídit miminko až po třicítce, by měly zpozornět. Vědci přicházejí se zásadním zjištěním: pokud rodiče počnou své dítě až po třicátém roku života, bude se dítě pravděpodobně potýkat s psychickými problémy. Riziko, že bude trpět schizofrenií nebo mániemi, které se střídají s depresí, se s každým rokem navíc zvedá o několik procent. Platí to pro matky i pro otce.
Průměrný věk rodičů se v posledním desetiletí zvedá. Zatímco ještě před deseti lety měly matky při prvním miminku v průměru 25 let, v roce 2008 už do porodnic jezdily ve 29,4 roku. Vůbec nejpočetnější skupinou maminek je přitom podle Českého statistického ústavu věková skupina mezi třiceti a čtyřiatřiceti lety. Starší jsou i otcové. Děti si pořizují o téměř tři roky později - ve 32,6 let.
ČTĚTE TAKÉ: Které léky nejvíc polykáme? Na rýmu, žaludek, tlak a nervy
Duševně chorých jsou tisíce. Pomůže jim "čepice"
Nová švédská studie z Královského lékařského institutu ve Stockholmu přitom varuje: děti, které se narodí rodičům starším třiceti let, se budou v životě potýkat s daleko většími psychickými problémy. Riziko se zvyšuje s každým rokem života navíc u každého z rodičů.
"Například kolem patnácti procent případů schizofrenie může být skutečně přičteno na vrub tomu, že otec počal dítě ve věku starším než třicet let. Platí to u všech početí, tedy nejen v těch rodinách, kde se už schizofrenie vyskytla. To je dost vážné zjištění. Zvlášť když vezmeme v úvahu, že se věk otců během posledního desetiletí prudce zvýšil," komentoval výsledky výzkumu Finn Rasmussen z Královského lékařského institutu ve Stockholmu.
Švédové studovali vztah mezi věkem rodičů a psychickými poruchami na poměrně velkém počtu lidí - na 711 989 pacientech. Zjistili, že zhruba jedno procento z těch lidí, kteří si pořídili potomka po třicátých narozeninách, muselo nakonec vyhledat pro dítě pomoc psychiatrů. První příznaky nemoci se projevily už v pubertě, do nemocnic se děti dostávaly mezi 16. a 22. rokem života. U dětí, které se narodily mužům starším pětapadesáti let, se ale riziko onemocnění zvýšilo dokonce o sedmatřicet procent.
DNA spermií se totiž s postupujícím stářím otce mění. S každým rokem se objevuje daleko vyšší počet spontánních mutací.
"Vliv bude mít pravděpodobně i věk matek, je to logické. Žena je biologicky nejpřipravenější mít dítě ve věku dvacet až třicet let, potom je všechno od přírody komplikovanější," dodává k tomu Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Švédové ovšem připomínají: pozdní početí má i své nesporné klady. Děti se narodí do rodiny s větší finanční stabilitou a vychovávat ho budou pravděpodobně emocionálně zralí rodiče.
Foto: Jan Šilpoch, Lucie Pařízková, ČTK.
