Fakultní nemocnice Brno přijde o tkáňovou banku, která ukládá tkáňové a buněčné transplantáty a připravuje asi 80 procent tkáňových transplantátů používaných v českých nemocnicích. Banka zmizí ze seznamu nemocničních pracovišť a přejde do akciové společnosti Národní tkáňové centrum.
Tato firma vznikla teprve loni. Podle ředitele nemocnice Romana Krause je přesun výhodný. Investice, které by stát musel v tkáňové bance vynaložit, zaplatí firma. Motivem pro vznik Národního tkáňového centra byl podle ředitele nový zákon o tkáních a buňkách, který zpřísnil nakládání s transplantáty.
"Jsou kladeny obrovské podmínky na technické zabezpečení ve smyslu čistoty," popsal ředitel. Kdyby se tkáňová banka měla upravit, aby její provoz vyhovoval, stálo by to podle něj desítky milionů korun, spíš by se však za tyto peníze muselo postavit nové pracoviště na zelené louce. Protože však peníze nebyly, hledalo prý ministerstvo zdravotnictví s nemocnicí jiné řešení. "Chtěli jsme zabránit tomu, abychom byli nuceni tkáňovou banku zavřít," uvedl Kraus.
ČTĚTE TAKÉ: ODS odmítá jednotnou správu středočeských nemocnic
Nejlepší nemocnice v Česku? Podle lidí je ve Strakonicích
Většinovým akcionářem Národního tkáňového centra je podle Krause stát, vlastní asi 51 procent akcií. Jeho soukromým partnerem je ve společnosti firma PrimeCell. Podle výpočtů společnosti Čekia a databáze ČTK Prodata patří většinový podíl ve firmě společnosti Prime Rate, jejíž stoprocentní majitel má sídlo na Kypru. Národní tkáňové centrum bude podle ředitele sídlit v některé z nových budov, které se blízko bohunické nemocnice staví. Z nemocnice převezme pouze zaměstnance, nikoli techniku, řekl Kraus.
Podle ředitele bude tkáňové centrum dodávat českým pacientům transplantáty v kvalitě a ceně, na jsou byli zvyklí. Transplantáty se používají například při léčbě kolenních kloubů - lékaři odeberou z chrupavky v koleně buňky, z nichž vypěstují nové. Pacientovi je pak transplantují.
Podle Krause nemocnice na provozu tkáňové banky prodělává, neboť zdravotní pojišťovny za transplantáty platí méně, než kolik výroba stojí. "Soukromá firma, která to spoluzakládala, tak tam chce vyvíjet nové buněčné transplantáty, které samozřejmě budou nějak oceněny, pokud se to podaří, řekl Kraus. Kmenové buňky a buněčné inženýrství podle něj mají velkou budoucnost. Připustil, že u nás je podobné propojení neziskového zdravotnictví se soukromým sektorem nezvyklé. V zahraničí však prý běžné.
Brněnská tkáňová banka má za sebou největší skandál týkající se obchodování s lidskými orgány v ČR. Před dvěma lety potrestal brněnský krajský soud bývalého šéfa banky Jiřího Adlera a další zaměstnance za to, že lidskou kůži vyváželi do Nizozemska a prodávali. Dostali peněžité tresty, někteří i tresty vězení s podmínečnými odklady.
Bývalí pracovníci tkáňové banky tehdy nelegálně vyvezli pro firmu Euroskinbank v Nizozemsku 597 000 centimetrů čtverečních kožních štěpů. Brněnská fakultní nemocnice přišla těmito transakcemi podle policejních expertů o sedm milionů korun. "Hanebně si nechali platit za části lidského těla. Lidské tělo ale nesmí být předmětem obchodu," uvedl tehdy soudce Aleš Dufek z Městského soudu v Brně.
Foto: profimedia.cz
