Ministerstvo zdravotnictví plánuje zvýšit zdravotní pojištění za své pojištěnce. To jsou například důchodci, nezaměstnaní, děti nebo studenti. Jeho měsíční výše by se měla zvýšit z 920 na 969 korun měsíčně. Státní rozpočet vydá kvůli tomu ročně o 3,5 miliardy korun navíc. Pokud to to neschválí vláda, ocitne se české zdravotnictví v krizi, hrozí úřad ministra Miloslava Ludvíka (ČSSD).
Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který poslalo ministerstvo do připomínkového řízení. Důvodem je podle úřadu nedostatek peněz v systému, který se projevuje malými platy zdravotníků.
"V posledních letech dochází v důsledku nízké platové hladiny k odchodům lékařského i nelékařského personálu do zahraničí či do jiných odvětví činnosti," konstatuje ministerstvo v důvodové zprávě. "To vyplývá zejména ze skutečnosti, že zaměstnanci nejsou odměňováni adekvátně k náročnosti práce a míře odpovědnosti, které toto zaměstnání nese," dodává. Přestože již v minulých letech došlo ke zvýšení odměn lékařů i nelékařských pracovníků, trend odchodů zejména u nelékařského personálu se zcela zvrátit nepodařilo.
"Lze předpokládat další odchody zdravotnických profesionálů, které není možné žádným způsobem nahradit. Nedostatek personálu tedy nutně pocítí pacienti, ať již prodloužením čekacích dob na plánované zákroky nebo horší prostupností a návazností zdravotních služeb," míní ministerstvo. V případě, že by návrh nebyl přijat, hrozí prý již v příštím roce výrazné omezení péče nebo naopak ještě vyšší výdaje státního rozpočtu k řešení akutní krize.
Z toho důvodu by podle ministerstva v příštím roce mělo dojít k dalšímu navýšení platů - předpokládá se navýšení tarifu o deset procent - a mezd v nemocnicích, a to i u nelékařských pracovníků ve směnných provozech. Další zvýšené výdaje se prý očekávají u léků. Proto je potřeba do systému dostat dalších 12,8 miliardy korun.
Otázkou je, jak se k návrhu postaví ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem (ANO). Ten totiž dlouhodobě odmítá zvyšování tohoto pojistného, a to i přesto, že stát za své pojištěnce platí podstatně méně, než na něj dávají zaměstnanci ze soukromé sféry.
