Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš odvolal vědkyni a senátorku Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR, protože kauzou léčby kmenovými buňkami podle něho poškodila dobré jméno celé akademie i samotného ústavu. Drahoš tak učinil po zasedání předsednictva Akademické rady AV ČR.
Důvodem rozhodnutí jsou závažné skutečnosti související s využíváním kmenových buněk pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).
Vědecký tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. O případu informovaly Respekt a pořad Reportéři ČT. Podle televize chystá vedení motolské nemocnice žalobu na porušení dobrého jména.
Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. Podle Ústavu experimentální medicíny není pravda, že za účast ve studii museli klienti platit.
Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných.
Předseda Akademie věd jako zřizovatele padesátky ústavů má Sykovou sice právo odvolat, ale jeho rozhodnutí musí potvrdit rada ústavu. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však není. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.
Syková (za ČSSD) by měla být odvolána i z funkce první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), je přesvědčen ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší. Pošle kvůli tomu podnět předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a také vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), který je předsedou rady. Bělobrádek o dalším setrvání Sykové ve funkci bude se Sobotkou i vědkyní jednat.
|
Syková je uznávanou vědkyní se specializací na výzkum mozku Datum a místo narození: 24. července 1944, Rožmitál pod Třemšínem
Kariéra: Fyziologický ústav Akademie věd ČR (dříve ČSAV); v roce 1983 založila Laboratoř neurohumorálních regulací při ČSAV; v letech 1991 až 2012 působila na 2. lékařské fakultě UK jako vedoucí Oddělení neurověd; v roce 2000 byla jmenována vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK (do roku 2011); ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR (od roku 2001); senátorka (od října 2012); poradkyně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) pro vědu a výzkum; první místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace (od září 2014). Rodina: vdaná, dva synové Ostatní: - Jako lékařka se věnuje biomedicíně - oboru neurovědy. Její specializací je výzkum chorob mozku a míchy a v posledním desetiletí se intenzivně zabývá výzkumem kmenových buněk. Podporuje rozvíjející se vědní obor - regenerativní medicínu. - Odvolání Sykové z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny souvisí s kauzou léčby kmenovými buňkami pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Případ zveřejnil v pondělí 30. května 2016 pořad Reportéři ČT, tým Sykové si podle něj nechával od svých pacientů za terapii platit. Účast na studii je přitom ze zákona bezplatná. Podle ústavu však není pravda, že by klienti museli platit. O případu již dříve informoval i týdeník Respekt. - V roce 2008 se Syková neúspěšně ucházela o místo předsedkyně Akademie věd ČR. Ve volbě prohrála s Jiřím Drahošem. - Do Senátu byla zvolena v říjnu 2012 za volební obvod Praha 4 jako nestraník za ČSSD. - Před rokem se o Sykové spekulovalo jako o možné nástupkyni odvolaného ministra školství Marcela Chládka (ČSSD). - Vědkyně je autorkou více než 600 publikací a spoluautorkou několika patentů. Zastává funkce v mezinárodních organizacích. - V roce 2013 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy, v roce 2011 byla Syková vyhlášena manažerkou roku. |
