V nemocnicích chybějí zdravotní sestry. Například na nočních směnách má jedna z nich na starosti i několik desítek pacientů. Podstatná část z nich by pak kvůli složité práci a podhodnocenému financování chtěla české zdravotnictví opustit. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu Odborového svazu zdravotnictví, který má on-line deník Týden.cz k dispozici.
Například na jednotkách intenzivní péče se stará během denních směn o dva až tři pacienty jedna sestra. Ve svátek či na noční směně však podle průzkumu podstatná část z nich pečuje o pět i více nemocných. "Je otázka, zda v takovém případě ještě můžeme hovořit o intenzivní péči," konstatuje se v průzkumu.
Na odděleních se pak sestry starají v průměru o šestnáct až dvacet pacientů. V noci či ve svátek však přibývá sester, které mají na starosti dvacet, třicet i více chorých lidí. Téměř čtvrtina tázaných přitom odpověděla, že na noční směně pracuje na lůžkách standardní péče pouze jedna všeobecná sestra, případně pouze jedna porodní asistentka, a dvě procenta dotazovaných odpověděla, že zde noční směnu vykonává pouze jeden zdravotnický asistent. Téměř třetina respondentů je přitom podle průzkumu nucená pracovat na více odděleních.
"Když si vezmete, že ze čtyřiceti pacientů, které v noci sestra ošetřuje, je polovina ležících a nemohoucích, tak je nedokáže všechny obejít a postarat se o ně," okomentovala průzkum předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Důvodem současné situace jsou podle ní nízké úhrady za úkony, které nemocnicím v posledních letech pojišťovny na základě úhradové vyhlášky dávaly. Třetina dotázaných tak odpověděla, že se v jejich zdravotnickém zařízení od roku 2012 snížil počet personálu.
Podle ministerstva zdravotnictví však situace tak dramatická není. Nemocnice prý totiž dodržují vyhlášku, která jim stanovuje minimální počet personálu. "Je na posouzení vedení každé nemocnice, jaký počet nad stanovené minimum je pro daný typ oddělení potřebný," konstatovala mluvčí úřadu Štěpánka Čechová.
Zdravotnické odbory však prý už navázaly s ministerstvem kontakt, který to má změnit. "Dohodli jsme se s panem ministrem (Svatoplukem Němečkem), že bude ustanovená pracovní skupina, která se bude znovu zabývat personální vyhláškou a její možnou novelou," říká Žitníková. Nebude tak podle ní moci docházet k tomu, že se o čtyřicet pět pacientů v noci stará jedna sestra.
Otázka však je, zda se podaří v nemocnicích udržet všechen zdravotnický personál, který tam pracuje. Zejména mladší zdravotní sestry totiž uvažují, že zamíří pryč. Deset procent všeobecných sester ve věku 18 až 35 let totiž uvažuje o odchodu do zahraničí, dalších sedmnáct procent by chtělo zamířit mimo zdravotnictví. Podobné je to i u porodních asistentek stejného věku, z nichž šest procent chce do ciziny a 26 do jiného oboru, nebo u zdravotních asistentů, sanitářů či ošetřovatelů. Pryč tak chtějí téměř dvě třetiny nejmladších sanitářů. Podobná, byť o něco nižší čísla průzkum uvádí i u dalších věkových kategorií. Podle Žitníkové by to mohly napravit vyšší platy.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1570 respondentů z řad zdravotnických pracovníků. V drtivé většině, 79 procentech, to byly zdravotní sestry, dále porodní asistentky, lékaři, zdravotničtí asistenti, sanitáři a ošetřovatelé. Nejpočetnější část tvořili dotazovaní ve věku 35 až 50 let, 48 procent, dále 18 až 35 let, 30 procent. Lidé ve věku padesát a více let byli zastoupeni 22 procenty.
