Doposud to fungovalo jednoduše: když chtěl někdo změřit toxické látky ve vodě nebo se nechat otestovat na virus HIV, zašel do zdravotního ústavu. Laboratoř s několika odborníky se našla v každém okresním městě. Dnes se zdravotní ústavy slučují. Zbudou jen dva - v Praze a v Ostravě. Co bude s majetkem za více než čtyři miliardy, se kterým ústavy hospodaří?
Ministerstvo zdravotnictví před časem oznámilo, že zdravotní ústavy v regionech končí. Na mapě zůstanou k prvnímu dubnu jen dva - jeden v Čechách a jeden na Moravě. Důvody jsou prý čistě ekonomické.
ČTĚTE TAKÉ: Konec testování na HIV. Zdravotní ústavy končí
Stát se zbavil tkáňové banky, nejsou na ni peníze
"V některých regionech ústavy zaniknou, jinde zůstanou. Zrušili jsme například pracoviště v Novém Jičíně, Frýdku Místku nebo Opavě," potvrdil on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel ostravského zdravotního ústavu Petr Hapala, který by podle nového rozdělení měl dohlížet na celou Moravu.
Později své tvrzení poopravil: "V regionech ústavy nezaniknou, neboť jsou definovány zákonem, jde jen o rozsah služeb, které budou efektivně zabezpečovat," řekl. Změny přesto budou podle něj pokračovat. Práce ústavů je totiž podle něj neefektivní.
Tvrdí to i přesto, že zdravotní ústavy loni v celkovém součtu hospodařily s naprosto vyrovnaným rozpočtem. Na konci roku vykazovaly dokonce mírný zisk - téměř devět milionů. Podle materiálů, které má redakce k dispozici, činily v roce 2009 náklady na provoz 1 319 175 159 korun, výnosy přitom byly 1 327 913 229 korun.
Jaké služby budou nadále zdravotní ústavy nabízet, to už Hapala nedodal. Stejně jako to nikomu neřeklo ministerstvo zdravotnictví.
Co bude s majetkem za čtyři miliardy? ptají se zaměstnanci
„Nikde v materiálu ministerstva není zaručeno, že všechny stávající činnosti center budou zachovány," vyjádřila obavy z omezování služeb lékařka ze zdravotního ústavu v Ústí nad Labem Karola Haasová.
ČTĚTE DÁLE: Letos už testy odhalily 128 případů HIV pozitivních v ČR
Smog v Ostravě šestkrát nad limitem, plné ordinace lidí
Obavy podle ní panují mezi zaměstnanci, i pokud jde o majetek ústavů. Ministerstvo by podle ní mělo dát jasně najevo, co s ním má v plánu. Jen v ústeckém regionu se podle ní každý rok protočí kolem 150 milionů korun. Budovy by se daly vyčíslit na 68 milionů a pozemky kolem nich na sedm milionů. Zaměstnanci pracují každý den s přístroji za 464,4 milionů korun a nehmotný majetek by se dal prodat za osm milionů korun.
Podobně je tomu i v dalších regionech. Celkem hospodaří zdravotní ústavy s majetkem kolem čtyř miliard korun.
PSALI JSME: Rath má zázračný lék pro nemocnice, vydá dluhopisy
Ministryně zachraňuje citlivou databanku za 170 milionů
„Do některých ústavů se navíc v posledních letech hodně investovalo. Například v budově zdravotního ústavu ve Frýdku-Místku se mění okna," poslala on-line deníku TÝDEN.CZ jedna ze zaměstnankyň zdravotního ústavu, která si přála zůstat v anonymitě. Vyjádřila obavy, že se budou laboratoře i budovy zdravotních ústavů prodávat. Zaměstnanci některých ústavů už proto podepisují na protest petice.
Obavy nejsou na místě, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo zdravotnictví jakékoliv spekulace ostře odmítá. „Stávající činnost zdravotních ústavů bude zachována. Zachován zůstane i počet pracovníků, tedy 1410. Je počítáno pouze s takzvaným přirozeným úbytkem pracovníků, jako jsou odchody do důchodu, případně změna zaměstnání," říká David Přinesdom z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví.
Vybavené laboratoře a budovy v centrech měst podle něj zůstanou v majetku státu. "Nyní zdravotní ústavy hospodaří s majetkem státu, a to jak s movitým, tak s nemovitým. Tento majetek zůstane nadále ve vlastnictví státu a dva vzniklé zdravotní ústavy budou s tímto majetkem hospodařit," odmítá spekulace Přinesdom.
Úřad podle tiskového oddělení ani neví, s jakým majetkem zdravotní ústavy hospodaří. „Znalecký odhad ceny majetku se zadává pouze v případě, že by mělo dojít k jeho prodeji. Jelikož se v současné době nic podobného neplánuje, tak ani nedochází k oceňování majetku," řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
V těch regionech, kde zdravotní ústavy končí, přitom mezitím přebírají jejich činnost soukromé laboratoře. Například v Novém Jičíně se o potřeby místních lidí začala starat P&R LAB - laboratoř, která spadá pod zdravotnický koncern Agel třineckého miliardáře Tomáše Chrenka. „My jsme od nich v podstatě ty laboratoře převzali. Děláme tady prakticky všechna laboratorní vyšetření, máme akreditaci na deset až jedenáct odborností," potvrzuje ředitel P&R LAB Luděk Cibulka.
Foto: Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek, ČTK
