S nástupem Donalda Trumpa do čela Spojených států se Česká republika nemusí obávat zhoršení vzájemných vztahů, je možné dokonce očekávat jisté zlepšení, a to díky pochvalným slovům, kterými český prezident Miloš Zeman na adresu budoucí hlavy USA nešetří. Myslí si to američtí slavisté a bohemisté. Trumpa a Zemana mimo jiné spojuje i vstřícný postoj k Rusku, kterým se oba státníci netají. Právě vstřícnost vůči Rusku vnímá profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Christopher Harwood jako nebezpečí nejen pro USA, ale především pro občany Česka a dalších východoevropských zemích, neboť Moskva se podle něj pod vedením prezidenta Vladimira Putina snaží obnovit někdejší sovětskou imperiální nadvládu.
Harwood, který není s výsledkem loňských prezidentských voleb vůbec spokojený a který
na nového amerického prezidenta hledí s velkými obavami, je kritický i vůči Zemanovi. Oba považuje za černé ovce politické scény domovských zemí.
"Zeman je politickým hrdinou Čecháčka a Trump je hrdinou jeho americké obdoby myšlenkově omezeného bělošského nacionalisty," konstatoval Harwood. "Oba vyvolávají znepokojení svou mimořádnou arogancí a neotesaným chováním, svou všudypřítomnou pomstychtivostí vůči politickým a osobním nepřátelům a děsivým způsobem posvětili a povzbudili ty nejprimitivnější, protihumanitární a protidemokratické nálady mezi obyvateli vlastních zemí, a to včetně sexismu, rasismu a xenofobie."
Profesor Kolumbijské univerzity, který působí na katedře slovanských studií, nicméně uznává, že Zeman oproti Trumpovi má lepší vzdělání a rovněž předpoklady pro standardní politiku. Jinak u Zemana i Trumpa vidí řadu shodných rysů. Oba se podle něj dočkali od Ruska různých způsobů podpory. "Oba také učinili mnoho, aby poškodili odkazy svých mnohem čestnějších předchůdců v prezidentském úřadě, a to Václava Havla a Baracka Obamy," uvedl.
Míla Sasková-Pierceová z Nebraské univerzity v Lincolnu se domnívá, že Trumpa i Zemana spojuje silné ego, zároveň ale upozorňuje na nepředvídatelnou křehkost vzájemných vztahů, které vnímá jako povrchní: "Pokud ale oba budou pokračovat v pečlivém vyjadřování svých vzájemných obdivných postojů, mohou rozvinout blízký vzájemný vztah."
Podobný názor jako Sasková-Pierceová má i profesor Eliot Borenstein z Newyorské univerzity. "Dokud Zeman říká o Trumpovi hezká slova, tak i Trump bude o Zemanovi hovořit pěkně. O tom to je. Je pravděpodobné, že Trumpova politika vůči Česku bude příznivá," domnívá se.
Tři Trumpovy děti: poloviční Češi
Karen von Kunesová z Yaleovy univerzity na otázku možného vývoje vztahů mezi Prahou a Washingtonem poznamenala, že Česko je malou zemí a o malé státy, pokud nejsou nějakým mimořádným způsobem důležité, se USA příliš nezajímají. Zmínila ale fakt, že Trumpa k Česku přece jen pojí silnější vazby než předchozí prezidenty, neboť tři jeho nejstarší děti jsou polovičními Čechy. Matkou Donalda mladšího, Ivanky a Erika je totiž zlínská rodačka Ivana Trumpová, rozená Zelníčková.
"Americká média se tomu vůbec nevěnují. Moji studenti byli naprosto překvapení, když jsem jim o tom řekla," sdělila s tím, že sdělovací prostředky ve Spojených státech se nezajímají ani o Ivanu Trumpovou. "Je velmi zajímavé, že její vlastní děti o ní nikdy nehovoří, alespoň ne s médii či na veřejnosti," dodala s tím, že například Ivanka Trumpová, která je provdaná za ortodoxního žida Jareda Kushnera, se očividně přiklonila spíše k americkému židovství než k českému původu a české kultuře.
O Ivaně Trumpové ale nejen americká média po volbách informovala kvůli tomu, že 
vyslovila zájem stát se americkou velvyslankyní v Česku. Tuto myšlenku Zeman podpořil. Jako špatnou volbu by Ivanu Trumpovou nepovažovala ani Sasková-Pierceová. "Je to velmi vzdělaná žena se znalostí obchodování. Nepochybně by zastupovala Spojené státy důstojně. Koneckonců, velvyslanecká funkce je často způsob odměny za dřívější služby, nezbytností proto nejsou diplomatické zkušenosti jmenovaných," vysvětlila.
Borenstein by naopak jmenování Trumpové velvyslankyní považoval za další odraz Trumpova nepotismu, i když uznává, že mnoho velvyslanců bylo jmenováno tradičně politicky, a ne na základě jejich zkušeností. "Alespoň byste měli velvyslance, který hovoří česky," uvedl. Také Harwood se zmínil o přílišném protežování příbuzných: "Pověsti jeho prezidentství by neuškodilo, kdyby více hledal mimo nejužší kruh rodiny a obchodních partnerů."
Pokud by se Ivana Trumpová skutečně stala americkou velvyslankyní, považovala by to von Kunesová za směšné. "Od rozvodu s Trumpem je známá jako osobnost veřejného života, ne osoba s vysokým intelektem a integritou," uvedla s odkazem na její veřejně známý osobní život, jehož součástí jsou sňatky, rozvody či milenci v podobě výrazně mladších mužů.
