Prezident Miloš Zeman kritizoval kontroverzní ukrajinské lídry Stepana Banderu a Romana Šuchevyče. Nemůže prý Ukrajině blahopřát k takovým národním hrdinům. Zeman to uvedl v odpovědi na srpnový otevřený dopis čtyř ukrajinistů a historiků. Vyčetli mu v něm používání pojmu banderovci a oponovali, že Stepan Bandera nebyl masový vrah. Ukrajinisté chystají na Zemanův dopis odpověď, řekl David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Čtyři vědci zaslali otevřený dopis Zemanovi na konci srpna. Upozornili v něm, že termín banderovci používala po druhé světové válce komunistická propaganda. "Stejným způsobem je používán i dnes a stejně jako tehdy je cílem propagandy diskreditovat samu ideu ukrajinské nezávislosti, jelikož tímto termínem byli a jsou de facto častováni všichni, kdo nesouhlasí s tím, aby Ukrajina byla vazalem či satelitem Moskvy," napsali vědci.
Dodali, že Bandera nemohl být masovým vrahem, ani kdyby chtěl, protože válečná léta strávil v německém koncentračním táboře. "Snaha vtělit tuto kontroverzní osobnost do chytlavých frází a pomíjet dějinný kontext nesvědčí o profesionalitě těch, kdo tak činí, ať jsou již vedeni jakýmkoli záměrem," poznamenali.
Zeman se nejprve v dopise ukrajinistů ptá, jestli znají Banderův výrok "zabij každého Poláka mezi šestnácti a šedesáti lety" a jestli s ním souhlasí. Pokračuje sdělením, že Bandera chtěl na Ukrajině vytvořit vazalský německý stát. "Měl v tom podporu Alfreda Rosenberga, ale protože Hitler se rozhodl, že Ukrajina bude výlučně po vítězné válce osídlena německými sedláky, tento projekt byl zrušen a Bandera byl poslán do koncentračního tábora," uvedl prezident.
"Něco podobného se ostatně stalo i na našem území v případě Jana Ryse Rozsévače, zakladatele Vlajky," dodal Zeman. Podle encyklopedie Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století však Josef Rozsévač, který přijal kvůli utajení jméno Jan Rys, nebyl zakladatelem Vlajky, vstoupil do ní šest let po jejím založení.
"Dále bych Vás chtěl upozornit, že již prezident (Viktor) Juščenko vyhlásil Banderu za národního hrdinu a že nyní se připravuje obdobné vyhlášení v případě pana (Romana) Šuchevyče, který proslul tím, že v roce 1941 nechal ve Lvově postřílet tisíce Židů. Nemohu bohužel blahopřát Ukrajině k takovým národním hrdinům," zakončil Zeman dopis.
Ukrajinisté chtějí připravit Zemanovi společnou odpověď, do té doby se nechtějí k záležitosti příliš vyjadřovat. "Žádali jsme ho, aby nevytahoval minulost, když se máme bavit o přítomnosti," poznamenal k tomu pouze Svoboda, jeden z autorů dopisu Zemanovi.
Bandera byl vůdcem Ukrajinské povstalecké armády (UPA) za druhé světové války, je však kontroverzní historickou postavou. Pro řadu Ukrajinců je hrdinou, který bojoval proti sovětskému režimu, ale část jeho krajanů i příslušníků jiných národností ho považuje za zločince a kolaboranta s německou mocí. V současné době ho odsuzuje především Rusko.
Sousední Polsko, jehož tisíce občanů UPA také zavraždila, má podle politologa a publicisty Macieje Ruczaje na Banderu rozporuplný pohled. "Akceptujeme to, že je to element ukrajinské identity, na druhou stranu přímo činnost a ideologie UPA je pro nás odsouzeníhodná a měla by být odsuzována stejně jako například stalinismus nebo nacismus," řekl polský odborník působící v Česku.
Šuchevyč byl generál povstalecké ukrajinské armády za druhé světové války, od roku 1943 byl hlavním velitelem UPA. Zemřel v roce 1950 po přestřelce se sovětskými jednotkami.
