Veřejnou debatu před několika dny rozvířila učebnice kriminologie pro Policejní akademii ČR. Její autoři čelí nařčení z toho, že bagatelizují znásilnění a podporují stereotypy typu, že žena si za znásilnění může částečně sama, pokud muže příliš provokuje a podobně. Spoluautor textu, advokát Lukáš Bohuslav, tvrdí, že propíraná kapitola je vytržena z kontextu. Na pasáž z učebnice kriminologie jako první upozornil magazín Reportér.
"Je to naprosto vytrženo z kontextu. Když se na to podíváte, tak v obecné části je kapitola týkající se obětí trestných činů. Popisuje se tam vztah oběti a pachatele, proces viktimizace. Na to navazuje naše kapitola," řekl Bohuslav serveru idnes.cz. "Je to potřeba vykládat v souladu s dalšími podkapitolami, které tam jsou. Když se podíváte na ty předchozí kapitoly, tak se tam zabýváme i mýty, které objevují v souvislosti se znásilněním," tvrdí.
"Vůbec nezpochybňujeme míru zavinění pachatele. Vždycky za to samozřejmě může pouze pachatel trestného činu. Ale samozřejmě oběť v určitých specifických situacích k tomu může do jisté míry přispět. Nikdo však toho pachatele neospravedlňuje," prohlásil advokát. "Je třeba říct, že kriminologie není věda o emocích, ale o poznatcích. Třeba i o tom, co přispívá ke kriminalitě jako takové." Zmíněnou kapitolu připravil ve spolupráci s docentem Tomášem Gřivnou.
Stereotyp, nebo chybný výklad?
Na to, nakolik slova spoluautora před veřejností obstojí, si budeme muset počkat. Má totiž co vysvětlovat. V kapitole o mravnostní kriminalitě se mimo jiné doslova píše: "Podíl oběti na vině. Jedná se zejména o provokující chování obětí, tedy žen, které svou koketností, vtíravostí, vyzývavostí, obnažováním částí těla apod. vyprovokují v muži, často i záměrně, touhu po sexu a jeho sexuální obrazotvornost. Bezprostřední příčinou znásilnění nebo obecně sexuálního násilí je pak nezvládnutí pohlavního pudu mužem, který se uchyluje k násilnému vynucení pohlavního styku."
Učebnice dále polemizuje o tom, zda se jedná o znásilnění, pokud žena nejprve souhlasí, ale v průběhu pohlavního styku svůj názor přehodnotí. Řeší se zde, zda už dříve s mužem měla sexuální styk. V poslední době se přitom mluví o tom, že největší počet znásilnění se odehraje mezi partnery a blízkými lidmi. Dále autoři v části "nízký podíl viny agresora" píší o tom, že v případě, kdy agresor požije alkohol, jedná zcela mimo své smysly. V neposlední řadě zkoumají, nakolik je žena po znásilnění "fyzicky poškozená", a zda si občas znásilnění nevymyslí, aby například před manželem ospravedlnila svůj styk s milencem.
Veřejná bouře
Učebnice kriminologie mezitím žije na internetu svým vlastním životem. Na webu koluje hned několik otevřených dopisů. Jeden z nich je například adresován ministru vnitra Milanu Chovancovi a ministru pro lidská práva Janu Chvojkovi (ČSSD). "Rozumíme tomu, že z Vaší pozice nemůžete zasahovat do podoby vysokoškolských výukových materiálů, přesto bychom Vás v souvislosti se zmíněnou knihou chtěli požádat o vyjádření, které by širokou veřejnost ujistilo o tom, že oběti sexuálního násilí mají v této zemi zastání a že potírání násilí na ženách je prioritou Vaší i Vašich resortů," stojí mimo jiné v dopisu.
"Absence nebo minimální následky fyzického poškození oběti neznamená, že oběť nebyla poškozena. Duševní trauma je minimálně srovnatelné - ne-li horší - než trauma fyzické," tvrdí zase v dopise spolek SdruŽeny, který se obrací přímo na Policejní akademii ČR. Vedoucí katedry kriminologie Petr Přecechtěl z Policejní akademie ČR se už od textu distancoval. "Danou problematiku vykládáme zásadně odlišně jak ve výuce, tak ve specializovaných kurzech pro policisty," řekl pro idnes.cz s tím, že z této učebnice se učí spíše studenti právnických fakult.
