Získat zbrojní pas bude těžší. "Neználkové" už neprojdou

Počet žadatelů o zbrojní pas se za poslední tři roky zdvojnásobil. Ministerstvo vnitra proto chce zpřísnit podmínky jejich vydávání. Už od srpna.

Kvůli velkému množství zájemců o zbrojní pas se zkušební komisaři a policisté stále častěji potýkají se situací, kdy k závěrečným střelbám dorazí člověk, který nic neumí. "Někteří žadatelé přicházejí nedostatečně připraveni, často neovládají zbraň, neumějí s ní patřičně manipulovat," vysvětluje zkušební komisař Jan Korecký.

Ministerstvo vnitra chce s podobnou situací skoncovat a zpřísnit podmínky zkoušek. Od srpna začne platit jeho nařízení, v němž bude přesně popsán průběh střeleb a vše, co uchazeči musejí umět. Mimo jiné budou muset prokázat, že dokážou u zbraní sami odstranit konkrétní závady, nebo přesně vědět, jak jsou zkonstruovány.

Kamera na střelnici

Na současný stav si stěžuje i policie. Před časem dokonce ve Zlíně obvinila jednoho zkoušejícího komisaře, že za úplatek pomohl ke "zbrojáku" dvěma mužům, kteří test nezvládli.

Většina zkušebních komisařů již nyní vyžaduje podobné znalosti. Problém nicméně je, že nikde není konkrétně popsáno, co všechno má zkouška obsahovat a jak má přesně probíhat. Neúspěšní uchazeči se pak vymlouvají, že nevěděli, co mají očekávat, nebo že byli poškozeni.

Ministerstvo vnitra, policie, ale i další úřady jsou pak zahlceny dotazy a stížnostmi. Jenom za letošní první čtvrtletí jich vnitro evidovalo tolik jako za celý loňský rok. "Ve většině případů si stěžují neúspěšní uchazeči, kteří se domnívají, že zkušební komisaři byli při hodnocení jejich výkonu u zkoušky příliš přísní," říká Klára Pěknicová z ministerstva vnitra.

Strach z přísné EU

"Díky novému nařízení bude více jasné, co je důvodem k úspěšnému nebo neúspěšnému absolvování zkoušky. V současnosti jsou u některých věcí dány jenom rámcové mantinely," říká Korecký. Případným excesům by mělo navíc zabránit natáčení zkoušky videokamerou, s níž se podle ministerstva také počítá.

V posledních třech letech počet žadatelů o povolení vlastnit pistoli nebo pušku výrazně vzrostl a dosáhl více než dvaceti sedmi tisíc (viz Kolik lidí chce zbrojní pas). Přelom nastal v roce 2015, kdy se naplno rozjela takzvaná migrační krize, během níž do Evropy proudily statisíce uprchlíků především z Blízkého východu a Afriky. Z obav před teroristickými útoky Islámského státu i v Česku vznikaly takzvané domobrany, které se chtěly domnělému nebezpečí bránit. Jejich členové žádali o zbrojní pas.

Podle Koreckého je ale za nárůstem i jiný důvod. "Někteří sice obavy projevují, nevědí, co bude, a říkají si, že je lepší být připravený." Obávají se prý i směrnice Evropské unie, jež má ztížit přístup ke střelným zbraním. Chtějí si je tedy pořídit ještě předtím, než začne taková směrnice platit.

Direktivu schválila Evropská unie v březnu. Mimo jiné zakáže některé typy zbraní a přikáže majitelům, aby nově registrovali znehodnocené pušky či pistole nebo historické zbraně používané při rekonstrukcích bitev. Jejím cílem je prý zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale vyhláška hlavně omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU.

Česko proto podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) chce proti směrnici vznést k evropským soudům žalobu. V důvodové zprávě však ministerstvo připouští, že kvůli ní stejně bude muset sáhnout k novele současných českých zákonů týkajících se zbraní.