Zlatá éra exekutorům v Česku, zdá se, končí. Za měsíc má vejít v platnost vyhláška, která snižuje jejich odměny až o 70 procent. Ve hře je i varianta, že by o odměnách rozhodoval soud, aby více odpovídaly vynaložené práci na vymáhání dluhu. Ministerstvo spravedlnosti navíc plánuje zpřísnit sankce pro exekutory.
Ročně české soudy rozhodnou o uvalení exekuce v 7800 případech. A pro dlužníky jsou následky tristní - za nezaplacený třicetikorunový poplatek u lékaře nebo dvacetikorunovou jízdenku jim nakonec hrozí desetitisícové pokuty a obstavení veškerého majetku. S tím má být brzy konec. Nový zákon o exekutorech, který právě projednávají poslanci v ústavně právním výboru, má upravit podmínky exekucí tak, aby vymáhané pokuty i zastavený majetek více odpovídaly výši dluhu.
Počítá i se zavedením takzvané předžalobní výzvy, která by dlužníka na závazek upozornila a dala mu tak možnost dluh uhradit předtím, než na něj přijde exekutor. Novela také zpřísňuje sankce pro exekutory. Nyní soudy řeší kárné žaloby na třetinu ze 146 soudních exekutorů, přesto dosud žádný z nich nepřišel o licenci.
Přitom v médiích se v poslední době objevila řada případů, kdy lidé dlužící pouze zanedbatelné částky, uhradili nakonec na nákladech exekuce desetitisíce. Někdy jim byl také obestaven či zabaven majetek, který rozhodně neodpovídal výšce dluhu. Podle Pospíšila v některých případech pomůže nová vyhláška upravující odměny advokátů a exekutorů, některé věci jsou však prý již legislativně ošetřeny. Je pak zcela jisté, že pochybil konkrétní exekutor.
"Kdyby zkrátka dva tři exekutoři už přišli o svoji licenci, tak bychom viděli ty změny, které by nastaly," prohlásil Pospíšil. O sankcích by podle něj mohl například rozhodovat ministr, protože ten nese politickou odpovědnost a musí případně mírné tresty odůvodnit. Rozhodnutí ministra by pak přezkoumával soud, aby měl exekutor garance, že je postup zákonný. Úřad již podle Pospíšila takovýto model zpracovává.
Přísnější sankce, nižší odměny
Kromě přísnějších postihů čekají exekutory i nižší odměny. Upravuje je vyhláška, která má začít platit od 1. března. "Odměny exekutorů v té nižší výměře snižuje až o sedmdesát procent, v té vyšší o třicet," řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zároveň však připustil, že je ve hře varianta, že ministerstvo vyhlášku zruší. V tom případě by místo "kusu papíru" rozhodoval o odměnách soud.
"Soud má lepší přehled o tom, jak byl případ náročný a kolik práce a času mu advokát musel skutečně věnovat. Zatím teď cenu paušálně stanoví vyhláškou stát, ale na základě čeho? Je to takové střílení od stolu," vysvětloval Pospíšil.
Opoziční ČSSD návrh novely podle bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové podpoří. Zároveň ale současnému vedení resortu vytkla nedostatečně pevnou ruku nad činností exekutorů. "Vytvořil se tu monopol exekutorů, pustili se z řetězu a vyvrcholilo to tím, že hrozilo, že se zexekuuje i Karlův most. Obezřetnost a dozor ze strany státu byly zanedbány a je třeba se vrátit k režimu důsledné kontroly, nejen k sankcím," řekla.
Benešová také kritizovala fakt, že dohled nad reformou státního zastupitelství a policie v oblasti boje proti korupci získala Karolína Peake (VV). "Paní Peake zastupuje stranu, kde je podaná trestní žaloba na pana Bártu a pana Škárku, což je kuriózni. A je otázka, jestli to je vůbec důvěryhodné, že tato strana chce koordinovat boj s korupcí," podotkla.