Klement Gottwald, první komunistický prezident Československa, zřejmě už nebude čestným občanem Zlína. Titul mu udělili členové plenární schůze místního národního výboru v roce 1946. Nyní zlínští radní doporučili zastupitelstvu, aby usnesení zrušili. Novináře o tom informovala primátorka Irena Ondrová (ODS).
"Celou dobu jsme žili v tom, že při odejmutí názvu města Gottwaldov a vrácení názvu Zlín bylo vypořádáno i toto," uvedla Ondrová. Připomněla, že čestné občanství bylo Gottwaldovi, tehdejšímu předsedovi vlády, uděleno u příležitosti jeho 50. narozenin. "V dobovém kontextu mělo vyjádřit úctu k druhému nejvyššímu představiteli garnitury. Lze také spekulovat, že se jednalo o snahu upozornit na region, a tak urychlit obnovu jeho infrastruktury zničené druhou světovou válkou," doplnila primátorka.
PSALI JSME: Provokace StB. Číhošťský zázrak a umučení kněze
Zlín byl na Gottwaldov přejmenován k 1. lednu 1949. Tento název měl původně nést Vyškov. Gottwald se totiž narodil v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova. První komunistický prezident však údajně na toto město zanevřel - nerad vzpomínal na zdejší dětství nemanželského dítěte.
Volba na Zlín padla nejen proto, že v něm byli obzvlášť aktivní komunističtí funkcionáři, ale také proto, že se novému režimu hodilo potlačit připomínky nedávné minulosti města. Zlín byl symbolem úspěchu kapitalistického podnikání, když tam rodina Baťů vybudovala světové centrum výroby obuvi. A cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí.
Před přibližně rokem a půl odňali čestné občanství Klementu Gottwaldovi i zastupitelé Valašského Meziříčí.
Za Gottwaldovy vlády se na počátku 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů. Vyneseno bylo přes 230 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Kárnými vojenskými jednotkami PTP prošly desítky tisíc lidí. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i 11 ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s Rudolfem Slánským.
Ilustrační foto: Profimedia.cz
