Pokud spácháte za volantem dopravní přestupek, nemusíte se postihu zase až tolik obávat. Majitel vozidla totiž může odmítnout udat řidiče, který přestupek skutečně spáchal. Tento institut takzvané osoby blízké výrazně komplikuje život dopravním policistům při trestání přestupků.
Volání po tom, aby byla výmluvě na příbuzného či partnera učiněna přítrž, zaznívá z mnoha stran. Asi nejhlasitěji po změně volá ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas. „Kvůli osobě blízké hříšníky překračující rychlost ani nefotíme. Rychlost měříme se dvěma vozidly a nejméně třemi policisty tak, že na jednom místě změříme rychlost radarem a o kus dál auto zastavujeme. V civilizovaném světě přitom měření provádějí automatické kamery a systém na základě záběrů generuje pokuty,“ stěžuje si.
Nový zákon, který platí od loňského července, přitom měl situaci vylepšit. Majitel vozu musí policii sdělit, kdo vůz řídil v době spáchání přestupku, jinak se vystavuje riziku až desetitisícové pokuty. Z tohoto pravidla ale existuje výjimka – člověk nemusí policii „udat“ osobu, která je mu blízká.CO O OSOBÁCH BLÍZKÝCH ŘÍKAJÍ ZÁKONY Ústava, Listina základních práv a svobod, čl. 37: „Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.“ Zákon o přestupcích, §60: „...podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin...“ Zákon o přestupcích, §68: „Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.“
Proto je "blízkých osob" za volantem stále požehnaně. I když to žádná statistika nesleduje, někteří policejní mluvčí odhadují počet případů uzavřených touto výmluvou až na desítky procent. „Tento jev se vyskytuje, ale dominantní část přestupků takto nekončí,“ říká Jiří Dušek z pražské dopravní policie. Mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová v únoru řekla Právu, že „osoby blízké“ páchají asi třetinu přestupků, hlavně při parkování a překračování rychlosti.
Pozor na lidská práva!
Ohled na blízké osoby zakotvuje český právní řád v ústavě i v zákoně o přestupcích (viz box). „Omezit právo na ochranu blízkých osob je nepřípustné,“ říká Michal Čermák z Ligy lidských práv, podle něhož je schůdnější uložit majiteli odpovědnost za to, co se děje s jeho majetkem, což zakotvuje článek 11 listiny.
Zdeněk Bambas ale s tímto názorem nesouhlasí, protože objektivní odpovědnost už v zákoně je – osoby blízké ale mají výjimku. „Zákon je napsán tak, že nemůže fungovat,“ vysvětluje polovičatost legislativy a dodává, že ačkoli se státy západní Evropy řídí stejnou listinou, naše problémy tam nemají. „Ústava totiž mluví jen o ochraně před trestním stíháním. Až zákon ochranu rozšiřuje i na přestupky,“ upozorňuje.
Cesta ven z kruhu existuje
Odborníci nabízejí hned několik receptů, které by tento problém vyřešily. Podle ředitele pražské městské policie Vladimíra Kotrouše by pomohlo, kdyby se objektivní odpovědnost zpřísnila. „Aby byl za vozidlo odpovědný majitel, pouze s výjimkou případů, kdy dojde ke spáchání trestného činu nebo ke zranění,“ navrhuje. Podle něj například v Rakousku běžně dávají policisté špatně parkujícím automobilům složenky přímo za stěrač, a pokud nejsou zaplaceny, začíná nabíhat penále a hrozí až exekuce majetku.
S tím souhlasí i Zdeněk Bambas, podle něhož západní Evropa zvlášť ošetřuje, že dopravních přestupků se ochrana osob blízkých netýká.
Řešení podle německého vzoru navrhuje dopravní expert Stanislav Huml, podle něhož je třeba stávající praxi změnit, respekt k osobě blízké by se ale měl zachovat. „Člověku, který odmítne sdělit jméno blízké osoby, by měla být uložena povinnost vést knihu provozu. A pokud by jeho vůz spáchal další přestupek, byl by pachatel dohledatelný v této knize,“ vysvětluje. Pokuta v případě, že majitel auta knihu provozu nezaloží, by měla být srovnatelná s trestem za přestupek. „Lidi je možné trestat jen za to, co opravdu spáchali. A parlamentem nikdy neprojde úprava, která by lidi nutila bonzovat,“ dodává.
Parlament už brzy projedná první novelu loňského zákona o provozu na pozemních komunikacích, problematiku osob blízkých ale řešit nebude. „Chceme dopady zákona vyhodnotit po roce platnosti a na podzim připravit komplexnější novelu,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. „My bychom změnu stávající úpravy považovali za užitečnou, záleží ale na tom, zda se podaří najít politický konsensus,“ komentuje diplomaticky vyhlídku „blízkých osob“.
Foto: Robert Zlatohlávek, archiv
