Ano, mluvím česky - i tuhle větu by se mělo naučit na 150 studentů z celého světa, kteří přijeli uprostřed prázdnin do Prahy na kurz češtiny. Pořádá ho Karlova univerzita. V sobotu v jejích prostorách absolvovali vstupní testy. Mezi studenty jsou Korejci, Poláci ale třeba také jedna Mexičanka.
Intenzivní kurz na Ústavu bohemistických studií Filozofické fakultě Univerzity Karlovy potrvá čtyři týdny. Jelikož se má jazyk vyučovat na několika úrovních, po slavnostním zahájení v Karolinu se začalo rozřazovacím testem, který podstoupili studenti z několika kontinentů.
Pro jazykové kurzy je tradičním tahákem česká kultura, v posledních letech se ale motivace zahraničních studentů mění. "Vede je zájem o českou literaturu nebo český film, ale popudem může být i vzájemný obchod, což se týká především Korejců z Jižní Koreje, kteří už jsou vedeni ekonomickým důvody," vysvětluje pro televizi Barrandov Jiří Hasil, ředitel Letní školy slovanských studií.
"Já jsem učila, takže já znám ten spisovatel Milan Kundera," potvrzuje povědomí o českém kulturním prostředí jedna z účastnic kurzu a mimoděk dokazuje, že skloňování sedmi českých pádů bývá pro většinu cizinců jedním z nejtvrdších oříšků naší gramatiky.
A jak si studenti na kurzech vedou? "Před asi dvěma lety jsme například měli studenta z Indie, který začínal jako začátečník, druhý týden už byl v pokročilých a končil zhruba jako pokročilý. To, že je čeština nenaučitelná, je opravdu mýtus," domnívá se jedna z lektorek Anna Adamovičová.
Kromě výuky čekají studenty výlety a kulturní akce, na kterých budou moct pilovat nuance současného jazyka, anebo navázat na základní fráze, které je v češtině zaujaly. Někdo už má jasno nyní: "Já si myslím, že neoblíbenější slovo je pivo, a proč, to nemusím vysvětlovat," dodává další ze zájemců o studium českého jazyka. Jiný pochytil i základy společenské konverzace jako "hele vole" a další připomíná ne zrovna známý fakt, že jelen a herdek pocházejí z maďarštiny.
Součástí letní školy bude i mezinárodní sympozium Čeština ve světě a svět v češtině, kterého se účastní padesát předních bohemistů, mimo jiné i z Afriky.
