Zničí mě jako Horákovou, bojí se vyhozený policista

Před více než rokem pomohl svým tvrdým zákrokem sobě do invalidního důchodu a Kateřině Jacques k poslanecké židli. Tento pátek čeká policistu Tomáše Čermáka nový soud, po němž by se rád vrátil do policejních řad. 

Asi nejznámější suspendovaný policista u nás, „mlátička“ Tomáš Čermák, žije jako hlava pětičlenné rodiny v družstevním bytě na pražském barrandovském sídlišti. V pátek 13. července jej čeká nový soud. Opět je obžalován z ublížení na zdraví a zneužití pravomoci veřejného činitele. A tiše doufá, že mu smolné datum přinese méně problémů než loňský svátek 1. máje.

Na demonstraci extremistů tehdy podle záznamů bil rozkuráženou vládní úřednici Kateřinu Jacques. Ta na něho pak podala trestní oznámení za ublížení na zdraví a zneužití pravomoci veřejného činitele. Čermák byl nakonec zbaven viny, Jacques se ale mimo jiné i díky stížnosti u ombudsmana Otakara Motejla povedlo soud obnovit.

Rodina osmatřicetiletého bývalého strážce zákona žije ze sociálních dávek a invalidního důchodu otce. „Po zaplacení složenek zbyde akorát na jídlo,“ tvrdí. Působí unaveně, trochu rezignovaně, pokulhává kvůli stále nevyléčené zlomenině kostrče, kterou utrpěl při zákroku. „Cítím se nevinný, jenom jsem ctil zákon,“ mechanicky opakuje to, co tvrdí od začátku. A snaží se o tom, údajně s úspěchem, přesvědčit i své okolí. „Petici v můj prospěch podepsala naprostá většina mých sousedů. Děti sice ze začátku měly ve škole problémy, spolužáci je otravovali, pak to však utichlo.“ Dobrou zkušenost má i s bývalými kolegy. „Osmdesát procent jich se mnou souhlasí. Ale bojí se o místa, takže jen neveřejně,“ tvrdí.

Zničí mě jako Horákovou

Od policie byl oficiálně propuštěn kvůli porušení služební přísahy a důvod tedy může přetrvat, i když mu soud dá za pravdu. „Policejní prezident Husák za mnou přišel a mluvil se mnou konejšivě. Jako že to bude dobrý, že mě teď sice postaví na chvíli mimo službu, ale že se ani nemám proti takové formalitě odvolávat. Poslechl jsem a neodvolal se,“ vzpomíná hořce.

Své šance u dalšího soudu Čermák nevidí optimisticky. „Sice jsem nevinný, ale v padesátých letech oběsili Miladu Horákovou a taky nic neudělala,“ prohlašuje bývalý policista. A stále trvá na tom, že jeho obvinění jsou vykonstruovaným, mnohem vyšším politickým bojem. „Kdyby mě totiž pravomocně odsoudili, pak by se pan Slunéčko, který mě nakopl, ze všeho vyvinil. V opačném případě mu hrozí tři až pět let vězení za středně těžkou újmu na zdraví, imunitu totiž na rozdíl od paní Jacques nemá,“ vysvětluje bývalý policista.

Petr Slunéčko, kolega Kateřiny Jacques, Čermáka tehdy nakopl a způsobil mu tříštivou zlomeninu kostrče. Zranění se léčilo jako pohmožděnina, a když se zjistila pravá příčina bolestí, kost už srostla. Policista poté zažaloval Slunéčka za újmu na zdraví. Přesto si myslí, že i s invalidním důchodem může pracovat u policie: „Vyšetřovatel stráví osmdesát procent času na služebně výslechy, papírováním. Takže bych policistu dál dělat mohl.“

Samotná poslankyně minulý týden o obnovení procesu s Čermákem vůbec nevěděla. „Pokud je to pravda, je to jen dobře, protože je to konečně krok ke zjednání práva,“ říká Jacques. Že by bývalému policistovi chtěla po více než roce odpustit, o tom nemůže být vůbec řeč: „Já jsem byla nepříčetným způsobem ztlučena a poškodilo mě to i politicky. On naopak kolem mě šíří samé lži, takže obnovu procesu vítám.“

Celý článek přináší nové číslo časopisu Týden.

Foto: Robert Zlatohlávek