Osud České republiky v roce 2012 leží v rukách eurozóny. Záleží na tom, jak se popere s finanční krizí, říká Miroslav Kalousek. Schodek státního rozpočtu ve výši 105 miliard chce ale ministr financí za TOP 09 udržet stůj co stůj. Jak? Na otázky on-line deníku TÝDEN.CZ odpovídal před vánočními svátky.
Můžete stručně shrnout, co čeká firmy, stát a domácnosti v novém roce 2012?
Kdybych na to opravdu znal odpověď, tak bych chtěl být nominován na Nobelovu cenu... Poctivá odpověď je, že skutečný vývoj dnes neumí nikdo odhadnout, protože je dominantně závislý na schopnosti eurozóny a na tom, zda zvládne, nebo nezvládne finanční krizi. Můžeme mít pouze připravené nejrůznější scénáře a přizpůsobit se vnějším podmínkám, které nastanou.
Schválený státní rozpočet počítá se schodkem 105 miliard korun. Budete trvat na tom, aby zůstal zachován?
Ano. Bylo by bláhové se domnívat, že vláda může navrhnout opatření, kterými krizi zamezí. To nejde, to nedokáže žádná vláda. Ale je její povinností, aby na důsledky krize reagovala takovým způsobem, aby neprohloubila schodek veřejných rozpočtů a nezvýšila rizika naší poměrně bezpečné finanční situace.
Při jakém propadu ekonomiky přijde vláda s novelou státního rozpočtu?
V případě recese už předpokládám, že navrhnu legislativní opatření včetně novely zákona o státním rozpočtu. A recesi bohužel pokládám za poměrně pravděpodobný scénář.
Máte v rozpočtu nějaký finanční polštář, který se dá v případě potřeby použít?
Ne, není tam žádný polštář, žádná rezerva. Samozřejmě, že si každá exekutiva poradí s nezbytnými úsporami v objemu zhruba 15 až 20 miliard. Na to nejsou potřeba legislativní opatření, to exekutiva zvládne větším důrazem na úsporu, odkladem některých investic. Každé takové opatření už je bolavé, ale stačí na to rozhodnutí vlády. V případě většího propadu, který pokládám za pravděpodobný, už je ale zapotřebí zapojit i legislativní nástroje.
Budete v prvé řadě škrtat výdaje, nebo zvyšovat příjmy státního rozpočtu?
Pracujeme s několika scénáři, kterým je uzpůsobena i razance opatření. Nebudu se teď ale dopouštět žádných spekulací, protože ten cíl je pořád velmi pohyblivý. V okamžiku, kdy budeme mít větší jistotu, s čím můžeme reálně počítat, můžeme teprve zcela vážně zveřejnit a diskutovat opatření. Předpokládám je na výdajové i příjmové straně rozpočtu, dominantně však na výdajové.
Hodně se skloňuje zvýšení DPH...
Není žádné tajemství, že jsem si vždy přál DPH jiné, než jaká je koaliční dohoda (v roce 2013 bude jednotná 17,5 procenta - pozn. red.). Nechci zneužívat krizi, abych prosadil svůj názor, ale určitě to bude jedno z opatření, o kterém budeme diskutovat. Jak to nakonec bude, je politické rozhodnutí.
Expremiér Miloš Zeman mluvil o DPH ve výši až 25 procent. Je možný takový nárůst?
To určitě ne.
