Bylo nás pět Karla Poláčka patří ke klasickým dílům domácí literatury pro děti, nad níž se ovšem s nostalgií v oku a lehkým úsměvem na rtech pobaví mnozí dospělí. Jeho místo v našich srdcích jistě upevnil i nesmírně populární televizní seriál Karla Smyczka z 90. let a průběžně se objevují nejrůznější divadelní adaptace. V Divadle Antonína Dvořáka Příbram titul režíroval Ondřej Lážnovský, který si román i sám zdramatizoval.
Epizodická struktura Poláčkova vyprávění vyžaduje nadmíru zručného autora dramatizace, kterým však Lážnovský v tomto případě není: celé dění na příbramském jevišti připomíná jakési oživlé obrazy, volně na sebe navěšené známé scénky z románu, navíc aranžované značně ilustrativně a neobratně. Potíž je ve stylizaci pěti malých hochů. V čele s Vojtěchem Záveským jako Petrem Bajzou je hrají muži vesměs už blížící se ke střednímu věku, avšak bez nadsázky, s podivnou pitvorností: spíše než dojetí, nostalgii či pobavení vyvolávají poněkud nepříjemné pocity v žaludeční oblasti. Tak je tomu i v případě půvabné postavy Evy Svobodové, Bajzovy dětské lásky, kterou Petra Duspivová pojímá jako retardované, notně vzdorovité dítě, které se rozhodně nechová na předepsaný věk. Z celého dětského ansámblu tak vyčnívá pouze Pepek Zilvar z chudobince, kterého ztělesnil Jan Novák s přesným dávkováním lenosti, drzosti a nadhledu.
O něco lépe na tom byli představitelé dospělých: v úsporných, avšak precizním kreacích obou otců (Bajzova i Zilvarova) zazářil Vladimír Mrva; hlavní hvězdou představení je nade vší pochybnost talentovaný komik Zbigniew Kalina, který vystřídal hned několik rolí - od odpudivé příbuzné Vařekové přes úplatného doktora a nerudného cirkusáka po Maharádžu.
Kalina je komediální živel, kterého právem mají v Příbrami za hvězdu; ani v jeho výkonu však nelze pominout umetávání snadnějších cestiček, pomrkávání na diváka a občasné přiblížení se šmíře. Na Lážnovského inscenaci Bylo nás pět je nejhorší, že místo nostalgické komedie, která by citlivě rekonstruovala prvorepublikový svět dětskýma očima, jde o nevkusnou, vpravdě nechutnou podívanou, která v kulisách jak z omalovánek předvádí děti coby dosti degenerované jedince. Smutné je, že v celé komedii chybí především nadsázka a i ty zdařilejší fórky jsou podivně ulepené.
Divadlo Antonína Dvořáka Příbram - Karel Poláček: Bylo nás pět. Dramatizace a režie Ondřej Lážnovský, premiéra 17. února 2011.
