Ledva byl Tomáš Töpfer potvrzen ve funkci ředitele Divadla na Vinohradech, začal v novém působišti úřadovat. A to přesto, že do funkce nastoupí až 1. září. Vzhledem k tomu, že si vyžádal od magistrátu, aby mohl s odstupujícím vedením spolupracovat už před nástupem, na tom není nic divného; bylo by jistě zvláštní, kdyby příští sezonu ještě naplánovalo dosavadní vedení. Razance Töpferových kroků v čele s odvoláním připravované inscenace Amadeus vyvolala v divadelních kruzích odpor a kritiku. Třeba vinohradský herec Ladislav Frej dal výpověď a dokonce novému řediteli vzkázal, "ať jde do prdele".
Podle dalších zdrojů zevnitř divadla jsou však herci vesměs spokojeni. Od Töpferova působení se díky solidnímu politickému vlivu i popularitě dají očekávat solidní finanční injekce pro vinohradskou scénu jak z veřejných, tak státních zdrojů; řada herců si navíc v mainstreamovém repertoáru bulvárního divadla libuje. "Návrat lesku vinohradské scény", který Töpfer avizoval, tak bude znamenat především plné hlediště a kasu a - jakkoli pomíjivý - pocit slávy.
Kromě toho, že se s výměnou ředitele bude muset poroučet i další část vedení divadla v čele s uměleckým šéfem Martinem Stropnickým, vyvolává Töpferův nástup u některých silný pocit nevolnosti už tím Töpferovým jménem samotným. Skutečnost, že nechal bezprostředně před zahájením zkoušení zrušit plánovaný vrchol sezony Amadea v režii Vladimíra Morávka s tím, že Morávek je pro jeho vizi Vinohrad příliš experimentální režisér, je vnímána jako bezprecedentní krok, který se ve slušné společnosti nedělá. Zejména je-li korunován záměrem Amadea nakonec na Vinohradech přece jen uvést, ale v režii Töpferova nového uměleckého šéfa Juraje Deáka. Ten se ostatně u Töpfera poučil a bude po senátorově vzoru mnohoobročníkem: prozatím totiž hodlá zůstat i ve funkci šéfa činohry plzeňského Divadla J. K. Tyla.
Potíž je v něčem jiném: Töpfer na Vinohradech stále nemá rozhodovací pravomoci, ty nabude až onoho 1. září. A tehdy může, bude-li chtít, stáhnout z repertoáru klidně všechny inscenace a rozpustit celý herecký ansámbl.
Prozatím je však ředitelem divadla Jindřich Gregorini. Ten klidně mohl Töpferovo přání ignorovat a jet až do konce sezony podle plánu. Třeba by měl Amadeus takový úspěch, že by si ho Töpfer stáhnout nedovolil. A i kdyby: inscenace se přece nemusí hrát deset let, a to ani když je povedená. Odpovědný za nedodržené smlouvy a neprofesionální jednání Divadla na Vinohradech je tak stávající ředitel Gregorini. A koneckonců i umělecký šéf Stropnický, když přistupuje na ostudné kompromisy místo toho, aby za sebou práskl dveřmi rovnou.
