Divadelní hit: Jsem nevinná, byla to lež cílená

Kultura
18. 4. 2011 11:30
Dobešová, Kočí a Vích při jednání a nahrávání.
Dobešová, Kočí a Vích při jednání a nahrávání.

Praha má divadelní hit. Nestává se často, aby na divadelní představení, natož na příležitostné scénické čtení v jednom skoroavantgardním sklepě přišla desítka fotografů, kameramani, zástupci bulvárního tisku, a dokonce političky vládní strany. Bylo tomu tak v neděli 17. dubna v A Studiu Rubín - na čtení z tajné nahrávky poslankyně Kristýny Kočí.

Lukáš Příkazký jako Vít Bárta.Politická satira není v dnešních Čechách vůbec běžná věc, už proto, že musí chytit příležitost za pačesy a vyjadřovat se k přítomnosti. To se tentokrát povedlo Ondřeji Pavelkovi, který zorganizoval čtení z tajné nahrávky véčkařky Kočí jen pár dní poté, co unikla na veřejnost. Zájem publika a médií tak odpovídal tématu, z něhož se ještě kouřilo.

Ono by zřejmě stačilo suše přečíst danou nahrávku a obecenstvo by i tak vrnělo blahem; je skvělé, že v režii Tomáše Svobody vznikl kabaret, jehož součástí byla nadsázka i vůči další stranám sporu (parodie projevu Víta Bárty v trefném podání Lukáše Příkazkého), vůči metodám nahrávání (Lukáš Vích si na schůzku s Kočí přinese obří magnetofon, v němž v průběhu diskuse nenuceně mění kazety) a především satirické písně - refrény "a Kmentu platí ODS", potažmo "jsem nevinná, byla to lež cílená" mají potenciál zlidovět.

Celé představení navíc uvedla odborná lékařská přednáška, v níž bylo divákům vysvětleno, že zkratka ODS vlastně znamená obstrukční defekační syndrom. Ocenit se dala i poznámka herce Pavelky, že celé se to hraje hlavně proto, že A Studio Rubín má problémy s návštěvností, spojená s tradičním steskem na nedostatek nových původních her. 

Dobešová, Kočí a Vích při jednání a nahrávání.Barbora Poláková je přesná jako mladá ambiciózní politička, co si hraje na velkou politiku a machruje na venkovské spolupracovníky, které ztvárnili Ondřej Pavelka s Lukášem Příkazkým. S autentickým materiálem se pracovalo divadelně - báječně se hodila třeba Víchova hláška "my jsme tady jak v Jiříkově vidění". Při podobném zážitku je v publiku cítit doslova živelná radost z možnosti "být při tom", dotýkat se "tepu doby" - už proto, že taková záležitost rychle zastarává.

Bylo by chybou udělat z čtení stabilní součást repertoáru, třebaže pokušení je jistě veliké - Kočí je z těch divadelních počinů, které se dají hrát tak jeden týden, než je mediálně přebijí nové události a další vývoj kauzy. Kdo ještě neviděl, má jedinečnou příležitost v pondělí 18. dubna ve 22 hodin opět v Rubínu.

Autor: Vojtěch VaryšFoto: Karel Šanda

Další čtení

Fušeři, debut ředitele hobbymarketu, vstupují do Divadla na Zábradlí

Kultura
29. 4. 2025
Zlatý svatováclavský dukát

Kolik stojí dukát? Ten svatováclavský se vydražil za skoro osm milionů

Kultura
28. 4. 2025

Vlastivědné muzeum v Olomouci chystá literární minifestival Kriminacht

Kultura
28. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ