Kacíř i prorok Kryl se dočká inscenace ve Švandově divadle

Švandovo divadlo v Praze představí ve své studiové novince písničkáře a básníka Karla Kryla (1944-1994) jako kacíře i proroka. Inscenace Země Lhostejnost přiblíží konec disentu v Čechách i Krylovo rychlé střízlivění z polistopadové euforie. Premiéru chystá režisér a umělecký šéf smíchovské scény Dodo Gombár na 5. října.

Nový titul odstartuje u Švandů trojlístek her o prorocích a básnících s podtitulem Nesvatí. Podle Gombára vypovídají o "odvrácené straně - druhé tváři demokracie, života i společnosti". V suterénním studiu tak zavládnou ještě Egon Bondy (inscenace Šaman v režii Viktorie Čermákové) a Jan Balabán (Možná, že odcházíme v režii Martina Františáka).

Autory hry Země Lhostejnost Doda Gombára a Libora Vodičku inspirovaly hlavně Krylovy polistopadové eseje z let 1990-1993, které vyšly ve stejnojmenné sbírce v roce 2012. Hra využívá citací z Krylových básní, písňových textů a představí i jeho dosud nevydané eseje a úvahy. Tvůrcům je z rodinného archivu poskytla umělcova manželka Marlen Krylová.

"Kryl šel vždycky proti proudu. A vždycky věděl, že minulost se zazdít nedá," podotkl k inscenaci Gombár, který k představení vybral hudbu. S Vodičkou chtěli ukázat Kryla jinak, než jak bývá obvykle vnímán. Hra proto nebude oslavným medailonem nepochopeného "klasika", ani vzpomínkovým večerem s písničkami, které za Krylovy emigrace mezi lidmi zlidověly.

"Chtěli jsme, aby bylo jasné, že jsme to my, náš čas, náš věk, naše jednání. A že Kryl 'jenom' předběhl dobu," uvedl Vodička. Podle něj Kryl skvěle pokračoval v české poetické tradici Havlíčka, Machara, Mahena i Dyka. Jde o poezii povětšinou časovou, reagující, poezii vzteku i bolesti, víry, pokory i nesmiřitelného boje.

V inscenaci s živou hudbou a rytmickými voicebandy vystoupí šest herců. Ze smíchovského souboru Miroslav Hruška, Patrik Děrgel, Klára Cibulková a Petra Hřebíčková, pohostinsky vystoupí Jan Holík a Týna Průchová.

Karel Kryl vystudoval v Bechyni keramickou průmyslovku. V roce 1965 napsal jeden ze svých nejslavnějších textů, Anděla s polámanými křídly. Když prý jednou své písničky zpíval v Teplicích, řekl mu jeden z mladých posluchačů, že to jsou protestsongy a vyprávěl mu o Bobu Dylanovi, Donovanovi a Tomu Paxtonovi. Teprve když si přečetl jejich překlady, dozvěděl se, že vlastně také protestuje. S Tomášem Slámou, Ivanem Binarem a Luďkem Nekudou založil ostravské divadélko Waterloo a hromadila se v něm nechuť z tehdejších poměrů v komunistickém Československu.

V srpnu 1968 napsal další emotivní píseň, Bratříčku, zavírej vrátka. Další den už se její nahrávka, díky Jiřímu Černému, objevila v ostravském rozhlase. Téměř okamžitě se stala hymnou normalizačních let. V září 1969 odjel Kryl do Německa na festival písničkářů a zůstal tam dvacet let.