Slovácké divadlo uvede slavný příběh o přátelství a slabosti Králova řeč

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti uvede v sobotu v 19.00 premiéru inscenace Králova řeč, kterou proslavil stejnojmenný oscarový film z roku 2010. Králova řeč je strhujícím vyprávěním o překonávání osobní lidské slabosti na půdorysu královského údělu. V Uherském Hradišti ji režíruje bývalý ředitel divadla Igor Stránský.

"Když jsem začínal pracovat na této hře, tak jsem se setkal s jedním velice krásným citátem Ralpha Waldo Emersona (americký básník a filozof): Je-li člověk nespokojený se svým životem, může jej změnit dvěma způsoby. Buď změní podmínky, nebo svůj postoj. První není vždy možné, to druhé je možné vždy," řekl Stránský.

Zmíněný citát bere jako motto inscenace, která se odehrává na základě skutečných událostí ve 30. letech 20. století ve Spojeném království. Hru napsal americko-australský scenárista David Seidler na motivy vzpomínek královského logopeda. Dokončena a zveřejněna však kvůli zákazu královny matky mohla být až po její smrti v roce 2002.

Králova řeč se stala fenoménem, jenž zasáhl celý svět, po uvedení stejnojmenného filmu v roce 2010, který získal čtyři Oscary. Do té doby nebyla řečová vada britského krále Jiřího VI. a zásluhy logopeda Lionela Loguea na jejím odstranění obecně známá. Paradoxem je, že divadelní hra se premiéry dočkala až díky úspěchu své vlastní adaptace.



Stránský se fakt, že jde o historickou hru, snažil odsunout až na druhou kolej. "Je to především nádherný lidský příběh. Na to vůbec nepotřebujete, jestli je někdo král nebo není král a tak dále. Je to především o těch lidech, o té člověčině, o poznání, o víře v sama sebe," doplnil Stránský. Do hlavních rolí obsadil Pavla Hromádku (Bertie, vévoda z Yorku) a Pavla Majkuse (australský logoped Lionel Logue).

Herci absolvovali důkladnou přípravu zahrnující i návštěvu specialisty na vady řeči. "Byli jsme v Brně na setkání s logopedem a několika jeho klienty. Slyšeli jsme je a mohli jsme se jich ptát na jejich pocity, kdy koktají víc a kdy míň, co jsou ty spouštěče a jak si s tím poradí a nebo naopak neporadí," uvedl Hromádka.

"Poměrně otevřeně nám vyprávěli o svých zkušenostech a zážitcích. O tom, jak oni vnímají koktavý svět, co to pro ně znamená a kam se třeba posunuli od doby, kdy přišli do poradny. Teď už třeba také vím, jak vadí, když je člověk netrpělivý a dopovídá věty za koktavého, místo aby počkal a dal mu čas," dodal Majkus.