Stoleté výročí narození významného filmového a divadelního režiséra Alfréda Radoka připomene výstava, semináře, filmové projekce i nová kniha. Jubileum režiséra se odrazí i ve vysílání rozhlasu a televize, další akce připraví Městská knihovna, Městská divadla pražská či Knihovna Václava Havla.
Osobnosti a tvorbě tohoto divadelníka je věnována výstava, kterou Institut umění - Divadelní ústav (IDU) otevře 25. listopadu ve Veletržním paláci. Dalším příspěvkem bude i fotografická publikace ze stop díla Alfréda Radoka koncipovaná jako obrazový komentář k zásadním etapám jeho tvorby a doby. Její součástí bude DVD se záznamem televizní adaptace novely Stefana Zweiga s Rudolfem Hrušínským a Josefem Bekem Šach mat z roku 1963.
O den dříve se uskuteční seminář v Městské knihovně na téma Alfréd Radok mezi divadlem a filmem. Kino Národního filmového archivu Ponrepo uspořádá od 27. listopadu do 29. prosince přehlídku šesti snímků nazvanou Alfréd Radok - umlčený klasik českého filmu. Připomínkou jeho tvorby v kontextu vývoje moderního divadla bude výstava, kterou 4. prosince zpřístupní Městská divadla pražská. Představí osm jeho inscenací z let 1955-1965. Její další část bude dokumentovat jeho život prostřednictvím fotografií ze soukromého archivu syna Davida a sbírky Národního muzea. S komponovaným večerem Václav Havel píše Alfrédu Radokovi se o den dříve připojí Knihovna Václava Havla.
Večer k Radokovu 100. výročí bude 17. prosince v Divadle Archa složen ze scénické reportáže o jeho životě a díle v režii Hany Burešové v podání herců z Divadla v Dlouhé, projekce filmu o divadelní inscenaci Hra o lásce a smrti z roku 1967 a z debaty s hosty. Česká televize a Český rozhlas uvedou ve druhé polovině prosince archivní nahrávky i jeho filmy včetně dokumentu o Laterně magice, jejímž byl Radok spoluzakladatelem.
Ten patřil k nejvýznamnějším českým i evropským filmovým a divadelním režisérům druhé poloviny 20. století. Po srpnové invazi 1968 odjel přes Německo do Švédska. Už před emigrací režíroval ve Varně (1957), Vídni (1965), Mnichově (1965), západním Berlíně (1966) a Bruselu (1967). V göteborgském Folkteater vytvořil 13 inscenací, pracoval i v Belgii (1969) a v Německu (jeho dramatizací Böllovy povídky Klaun byl v roce 1970 otevřen Schauspielhaus v Düsseldorfu). Poslední jeho inscenací byli v lednu 1976 Mrožkovi Emigranti v norském Bergenu. Na jaře 1976 byl pozván do vídeňského Burgtheatru, aby uvedl dvě aktovky Václava Havla. Uprostřed příprav však zemřel na pátý infarkt; pochován je v Göteborgu. In memoriam byl v roce 1991 vyznamenán řádem T. G. Masaryka.
Ceny, které 22 let nesly jeho jméno, se letos předávaly naposled, což v létě oznámila správní rada nadačního fondu Alfréda Radoka. Ukončila tak tradici prestižních ocenění udělovaných kritickou obcí. Šéfredaktor časopisu Svět a divadlo Karel Král, který anketu organizoval, v ní chce pokračovat a ceny udělovat dál, i když pod jiným názvem. O jejich budoucnosti bude Sdružení českých divadelních kritiků příští týden diskutovat na besedě v Praze.
