Vousaté jeptišky, Sherlock Holmes a David Drábek

Kultura
22. 12. 2010 08:30
Sherlock Holmes tentokrát řeší vraždy vousatých jeptišek z řádu sv. Starosty.
Sherlock Holmes tentokrát řeší vraždy vousatých jeptišek z řádu sv. Starosty.

Mrtvola má v útrobách úl plný včel, bodrý vesničan řeže hlavy dobytku a povážlivě ubývá vousatých jeptišek z řádu svaté Starosty. Nejvyšší čas na zásah Sherlocka Holmese. Děje se tak v Klicperově divadle v Hradci Králové.

Sherlock Holmes, jak ho všichni známe.Umělecký šéf Klicperova divadla Hradec Králové, dramatik a režisér David Drábek, připravil pro své nejen místní fanoušky další z řady svých taškařic. Spolu s oceňovanými Ještěry a Náměstím bratří Mašínů (vítězem titulu Česká hra roku 2009) a také "první českou divadelní zombie komedií" Noc oživlých mrtvol, zahajující řadu Amorres Klicperros, je Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen už čtvrtou drábkovskou položkou na současném repertoáru. Drábkovi se tak daří (spolu s pravidelně hostujícími Vladimírem Morávkem či Danielem Špinarem a chystanými projekty Petra Kolečka a Jana Friče) formovat divadlo jako svébytnou autorskou scénu, která se vymyká oblastním konvencím. Což je v nejlepší morávkovské tradici Klicperova divadla. 

Není nouze o výjevy jako z horroru.Hradecký Sherlock Holmes se pohybuje někde mezi parodií na holmesovská klišé a pokusem o vážněji míněnou detektivku, což není v protikladu - klasické detektivky v čele se Sherlockem Holmesem a Herculem Poirotem se totiž běžně pohybovaly na hraně manýry a parodie. Styl, metody a bizarní záliby titulních velkých detektivů (milovník orchidejí a vaření Nero Wolfe!) byly často důležitější než samotná zápletka. Ostatně právě proto byli detektivové odjakživa terči parodií. Třetí a možná nejvýraznější linka inscenace, tedy nevázané veselí, je pak samozřejmě na předloze zcela nezávislá. 

Sherlock cestuje po venkově.V českém povědomí je Sherlock Holmes živ především v podobách, jaké mu vtiskl Adolf Born ve svých ilustracích a Marcel Stecker v komiksu, který léta vycházel jako příloha časopisu Čtyřlístek. V těchto zdrojích se zjevně inspiroval i Drábek, upomíná na to Holmesova vizáž, časté užívání profláknutých motivů jako houslí nebo dýmky i celkové vesele výtvarné pojetí. Jiné holmesovské motivy vycházející přímo z Doylea jako závislost na kokainu nebo skutečnost, že původní Sherlock nebyl postarším podivínem, co roztomile bafal v křesle, ale plnokrevným akčním hrdinou a mladým elegánem se sklony k dandysmu, jsou zmiňovány spíše na okraj.

Zrovna tak je spíš jen naznačena Sherlockova přísná narcistní asexualita, když zazní "můj vztah k ženám je směs pohrdání a pohrdání", potažmo "abych pravdu řekl, nezajímají mě ani muži". Ke škodě věci zůstávají tyto možnosti stranou. Drábek pak zcela ignoroval současnou podobu holmesovského mýtu, jak ji představuje nejen populární film Guye Ritchieho s Robertem Downeym Jr., ale například i minisérie BBC Sherlock z pera Steva Moffata a Marka Gatisse, kteří příběhy adaptují do současnosti - ovšem v duchu předlohy.

Nepostradatelný dr. Watson v podání Dušana Hřebíčka.David Drábek naopak do holmesiády implantuje mnohé vlastní záliby a motivy včetně narážek na horror a populární a pokleslou kulturu obecně, dojde i na muzikálovou vložku (autorem výtečné hudby je jeho stálý spolupracovník Darek Král) a nakonec dá prostor standardní detektivní záhadě, byť s patřičným šklebem. Kostýmní a výpravná podívaná (scéna Jan Štěpánek, kostýmy Marek Cpin) stojí na několika precizních hereckých výkonech (týká se Dušana Hřebíčka jako akurátního Watsona, Kamily Sedlárové jako lidové "slečny Molly", inspektora Osgooda v podání Františka Staňka a ovšem komika Lubora Novotného v titulního roli) a dlouhé řadě více či méně úsměvných žertů. Skalní Drábkovy fanoušky Vraždy vousatých žen jistě potěší, pro ostatní jde o neškodnou, nenáročnou a klidně i rodinnou podívanou. Vzhledem k tomu, jak česká komediální scéna nyní vypadá, to rozhodně není málo. 

Klicperovo divadlo Hradec Králové. David Drábek: Sherlock Holmes - Vraždy vousatých žen. Režie David Drábek. Premiéra 18. prosince 2010, psáno z 2. premiéry 20. prosince 2010.

Autor: Vojtěch VaryšFoto: Klicperovo divadlo / Jan Hřebíček

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ