Australský snímek debutujícího režiséra Michaela Jamese Rowlanda Šťastné míle, který dostal na karlovarském festivalu zvláštní cenu poroty, nabízí emoce spíše nenápadné, schované za vynalézavé a velmi zábavné hašteřivé scény.
Jeho hrdiny jsou imigranti, kteří se rozhodli začít nový život v Austrálii (děj se odehrává v roce 1990, kdy ještě imigrace nepředstavovala tak tíživý problém jako dnes). Javánský pašerák je ovšem z lodi vysadí na pobřeží, odkud je nejbližší město týden chůze. A všude kolem vyprahlá pustina. Komediální žánr příběhu naznačí už první minuty: depresivní moment, kdy naivní nešťastníci zjistí, že za kopcem není ani autobusová zastávka, ba ani silnice, je natočena tak groteskně, že vyvolává salvy smíchu. Podobně to pokračuje: pět mužů z Kambodže a šest z Iráku se potýká s naprostou neznalostí prostředí, podceněním situace a prostoduše neúnavnou vírou, že za každým kopcem už na ně vykoukne zaslíbená civilizace.
Skupina se záhy zúží na trojici (ostatní najdou policisté) rozdílných mužů z rozdílných kultur. Kambodžan Arun je snílek, jenž doufá, že v Perthu najde svého otce, který ovšem Kambodžu stojící na prahu občanské války opustil ještě před jeho narozením. Jusif, původně stavební inženýr, byl v Iráku málem popraven a lépe se mu nevedlo ani jako taxikáři v Íránu: z trojice má nejvíce smyslu pro realitu, jen poněkud prchlivou povahu, zvláště ve chvílích, kdy zjistí, že opět doplatil na neuvážené kroky svých kolegů. Třetím mužem je Javánec Ramelan, který ledabylostí způsobil výbuch pašerácké lodi a nyní se ocitl ve stejné situaci jako ti, které jeho kapitán podvedl.
Trojice se neustále dohaduje, jeden se posmívá druhému kvůli jeho vlastnostem i kulturním odlišnostem, rozdělují se a zase spojují. Režisér (a zároveň scenárista) jim střídavě klade překážky i záchrany a střídá tak situace tragikomické s úlevně euforickými. Přespříliš šťastných náhod a setkání úplně neodpovídá jinak celkem realistickému ladění snímku, nicméně Rowland svižným tempem a jiskrnými dialogy nedovolí divákům, aby si toho všimli. Nementoruje, otázku, zda a jak Australané „přivandrovalce“ přijmou, nechává stranou, striktně se soustředí na momentální situaci hrdinů a také trojice dobrovolných hlídačů, kteří se je snaží najít a pronásledují je karamboly podobně tragikomické.
Šťastné míle jsou čistou komedií s nekonvenčním humorem a neokázale vážným podtextem: s nečekanou lehkostí ukazují, že zbídačele vyhlížející lidé z chudých zemí nemusejí být jen politováníhodní. Rowland nás nenápadně, bez velkých slov a gest přiměje vcítit se do jejich osudu i způsobu uvažování, začít s nimi prožívat to, co většinou jen sledujeme z bezpečí za oknem. Dost možná proto se pestře poskládaná mezinárodní porota shodla právě na jeho vítězství.
Foto: www.kviff.com
