Alois Nebel je investice do budoucna

Kultura
4. 4. 2012 08:30
Dějiny se do Nebela vpisují jako letokruhy do stromu.
Dějiny se do Nebela vpisují jako letokruhy do stromu.

Nejlepší český film roku 2012, respektive posledních mnoha let, vychází na DVD. Zatímco ve světě se účastnil prestižních festivalů a v domácích kinech měl slušnou návštěvnost, u tuzemských publicistů se dočkal spíše nepochopení. Teprve čas ukáže, kde leží jeho kvality - ale až se vás jednou vnoučata zeptají, kde jste byli, když vznikl Alois Nebel, mějte ho radši po ruce.

Geneze je známá. Hudebník a výtvarník Jaromír 99 s literátem Jaroslavem Rudišem vytvořili komiks Alois Nebel, který později režisér Tomáš Luňák s armádou animátorů převedl technikou rotoskopie na plátno. Rotoskopie znamená, že se snímek nejdříve natočil "naživo" se skutečnými herci a poté se pracně v počítači překreslil do animované podoby. Výsledkem je film ve všech odstínech šedé, jehož barevná škála přesně koresponduje s jeho látkou: historie střední Evropy není ani černá, ani bílá, nýbrž všechno mezi tím.

Kritici filmovému Aloisi Nebelovi vytýkali důraz na atmosféru na úkor děje. To je zoufalé nepochopení. Atmosféra by se tu sice dala krájet, ale zároveň je snímek tak nabitý příhěhy, osudy a dějinami, že by to vystačilo na mnohahodinovou ságu; jen je třeba je v té husté mlze jesenických kopců umět nahmatat.

A tak tu sledujeme stárnoucího výpravčího ze zapadlé zastávky v Sudetech, kolem kterého dějiny jezdily jako ty vlaky. Oproti komiksové předloze moc nemluví, ale o to je vnímavější: věci kolem něj se do něj zapisují, poznamenávají ho. Tak moc, že skončí v blázinci a později jako polobezdomovec na pražském "Hlaváku". Divoký odsun Němců, léta reálného socialismu, ruská okupace, šedivá normalizace, devětaosmdesátý... to všechno v sobě ajznboňák Alois Nebel nese jako strom letokruhy.

Jak s oblibou připomíná právě Rudiš, Nebel znamená mlha, obráceně je to Leben, život. Na pozadí chuchvalců mlh se tu odehrávají jednotlivé životy, z životů se tvoří dějiny. Životy v mlze postupně zanikají, dějiny se rýsují v těch nejhrubějších obrysech. "Popsaný" Nebel ale nezapomíná. Luňákův film patří k těm, které řeknou maximum naprosto minimálními prostředky. Chce to jen sedět tiše a naslouchat. Film - událost.

Autor: Vojtěch RyndaFoto: Bontonfilm

Další čtení

Vlastivědné muzeum v Olomouci chystá literární minifestival Kriminacht

Kultura
28. 4. 2025

Na Lennonově zdi přibyly portréty. Budou i na nafukovací zdi

Kultura
26. 4. 2025
Ruští novináři a polští prokurátoři, kteří se zúčastnili přelíčení s K.H.Frankem, si prohlédli popravčí celu. (1945)

Pankrácká věznice, místo hrůzy. Před 80 lety sjela gilotina naposledy

Kultura
26. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ