Režisér a scenárista Petr Weigl převzal v sobotu v berounském kině Mír cenu Vladislava Vančury. Za celoživotní, doma i ve světě vysoce oceňované umělecky svébytné rozvíjení hudebně dramatických forem v televizi a ve filmu mu ji udělil Český filmový a televizní svaz FITES.
Weigl svou tvorbu rozdělil mezi film a televizi, spojoval je jeho hluboký zájem o hudbu, zejména operní a baletní. V televizi hledal především nekonvenční, svébytný přístup k adaptacím operních děl. Citlivě natočil například Gounodova Fausta a Markétu, Cikkerovo Vzkříšení, Dvořákovu Rusalku a další opery.
Realizoval i baletní filmy včetně Prokofjevova Romea a Julie. Weiglova tvorba měla mimořádný ohlas v zahraničí, získal řadu mezinárodních cen. Spolupráce se zahraničními televizními společnostmi mu umožnila realizovat umělecké záměry s předními hudebními a tanečními interprety. Řadu inscenací nastudoval také v cizině.
Vančurovu cenu už získali Pavel Koutecký, Jan Švankmajer, Jiří Menzel, František Vláčil, Jan Špáta, Oldřich Daněk, Jiří Krejčík, František Pavlíček, Jiří Hubač, Vladimír Körner, Věra Chytilová a Arnošt Lustig.
Na sobotním ceremoniálu vyhlásil svaz FITES také držitele výročních cen Trilobit za původní díla domácí filmové a televizní tvorby. Za film ...a bude hůř, jenž adekvátní uměleckou filmovou řečí, syrově a bez falešného sentimentu evokuje bezvýchodnost životní reality českého undergroundu v období totality, byl oceněn režisér Petr Nikolaev.
Cena za zapomenuté transporty
Trilobit patří i kolektivu autorů Tomáši Kudrnovi, Katce Volné a Eriku Taberymu za pokus o věcnou kritickou analýzu vývoje a stavu domácí politické scény v posledních letech v dokumentu Vládneme, nerušit!
Cenu převzali i dokumentarista Lukáš Přibyl za osobní nasazení při zaplňování bílých míst v historické paměti filmem Zapomenuté transporty, který je svědectvím o deportaci Židů do pobaltských zemí, a Petra Všelichová za dokument Zločin jménem Katyň. Konkretizuje v něm povědomí o jednom z největších zločinů novodobých dějin a podává svědectví o politicko-historickém pokrytectví světa.
Trilobit patří rovněž Pavlu Kouteckému in memoriam a Jaroslavu Hovorkovi za dokument Psáno pro Pražské jaro, jenž s hlubokým pochopením povahy tvůrčího aktu sleduje vznikání uměleckého díla jako prolnutí talentu, pokory a tvrdé práce tvůrců a interpretů.
"Jsem rád, že snímek ... a bude hůř, za který byl vlastně oceněn i producent Čestmír Kopecký, začal teď druhý život. Z hospod, klubů a letních kin, kde se promítal loni, se dostává do běžných kinosálů. Těší mě, že v těch hospodách je o něj stále zájem, takže se do nich vrací," řekl Nikolaev.
Zvláštní cena pro Čestmíra Kopeckého
Sedmičlenná porota, jejíž členové hodnotili přes pět desítek titulů, udělila zvláštní cenu Čestmíru Kopeckému za dlouholetou invenční producentskou činnost, bez které by současnému českému filmu a televizi chyběla řada zásadních a provokujících tvůrčích počinů.
Držiteli čestných uznání jsou režisér Ladislav Kaboš za dokument Kamarádky na smrt, Pavel Štingl za dokument Divadlo bláznivých dramat Borise Rösnera, Alena Činčerová za dokument Sedláci a Ljuba Václavová, Václav Cílek a Jiří Václav za originální způsob oživování a rozvíjení historické paměti formou dokumentárního eseje s názvem Aleje jako součást naší krajiny.
Nezávislá organizace pracovníků v audiovizi FITES vznikla v roce 1965. Na začátku takzvané normalizace byla o pět let později zakázána, činnost obnovila v roce 1990. V čele je herec a moderátor Jan Kraus.
Foto: ČTK
