Režisér Juraj Herz začal natáčet film Habermannův mlýn. Tragický příběh podle skutečných událostí se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi rokem 1938, tedy rokem Mnichovské dohody, a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun německých obyvatel.
Práce na dlouho připravovaném filmovém projektu začaly v těchto dnech dvoudenními předtáčkami v okolí Vlašimi. Hlavní natáčení je plánováno od 25. května do poloviny července. Exteriéry našli filmaři převážně v okolí Vlašimi, historický mlýn, který je hlavní lokací, se nachází na říčce Blanici nedaleko obce Hradiště.
Snímek vznikne v koprodukci s partnery v Německu a Rakousku podle scénáře Josefa Urbana a Wolfganga Limmera. Jen pro českou stranu rozpočet přesahuje 30 milionů korun. V hlavních rolích se objeví Mark Waschke, Karel Roden, Hannah Herzsprungová, Oldřich Kaiser, Ben Becker, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský a Radek Holub. Premiéra se uskuteční začátkem příštího roku.
Jedna z nejčernějších kapitol česko-německých vztahů
Příběh odehrávající se v Sudetech v době nacistické okupace vychází ze skutečnosti, kterou literárně zpracoval ve své stejnojmenné knize spisovatel Josef Urban. Ústřední postavou je mlynář z Bludova, vesnice na severu Moravy. Byl Němec, ale s českými sousedy vycházel normálně, s některými se úzce přátelil, mluvil perfektně česky, a to i s příslušníky vlastní rodiny. Za války některým Čechům i pomáhal. Po osvobození však záhadně zmizel (ukázalo se, že byl v květnu 1945 brutálně zavražděn, vražda nebyla nikdy řádně objasněna a viníci nebyli potrestáni) a jeho žena byla i s dětmi odsunuta.
"Příběh ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci. Krutosti, které provázely vyhnání, zůstávají tabu dodnes. Mnoho Čechů nechce, aby jim byly připomínány, mnoho Němců setrvává na mínění, že bylo učiněno příkoří, které nebylo nikdy odčiněno. Mezitím se ale narodila nová mladá generace se silnou potřebou po objasnění minulosti, a o tom všem tento film je," říká režisér Juraj Herz.
Když ve svých deseti letech opouštěl bránu koncentračního tábora v Sachsenhausenu, ve snu ho prý nenapadlo, že se někdy bude vracet myšlenkami a dokonce s nějakou výpovědí k této degradující a ne moc příjemné etapě svého života. Uvedený projekt je pro něj osobně částečným vyrovnáním se s minulostí a věří, že forma i obsah přispěje k vyrovnání se s minulostí i pro statisíce lidí, kteří tuto tragickou dobu prožili.
Čerstvý držitel Českého lva za celoživotní dílo Juraj Herz právě dokončuje horor Tma, který se do kin dostane v srpnu.
Foto: archiv Týdne
