Křišťálový glóbus pro Křižáčka byl od poroty hlavní soutěže 52. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary odvážnou volbou. Jak volila v jiných kategoriích? A jaké se ještě před vržením kostek nabízely varianty?
Snad ještě nikdy se nestalo, že by se zahraniční i tuzemští kritici oslovení oficiálním periodikem přehlídky, Festivalovým deníkem, tak shodli. Ruská Arytmie v jejich hlasování získala souhrnnou známku 4,5 z pěti; proběhly i ročníky, kdy žádný ze soutěžních snímků nepřesáhl hranici čtyř bodů.
Silná tragikomedie z prostředí moskevské záchranné služby by jistě byla bývala důstojným vítězem Křišťálového glóbu. Možná však porota nechtěla vybrat vítěze příliš samozřejmého; zvolila proto divácky náročného, umělecky ambiciózního českého Křižáčka. Arytmii ocenila "pouze" za skvělý herecký výkon Alexandra Jacenkova v roli vyhořelého lékaře.
Trofej si stejnou měrou, ne-li dokonce vyšší, zasloužila i jeho protihráčka Irina Gorbačevová. Možná nejzářivější ženský herecký výkon v soutěži, v níž dalece dominovaly mužské postavy, pak podala Céline Salletteová coby morálním dilematem procházející manažerka lidských zdrojů v jinak poněkud schematickém francouzském dramatu Korporace. Porota nicméně ocenila ex-aequo nevýraznou dvojici protagonistek Jowitu Budnikovou a Eliane Umuhireovou z polského zástupce Ptáci zpívají Kigali, unylé artistní festivalovky na téma genocidy ve Rwandě.
Překvapením se stala cena za režii pro Slováka Petera Bebjaka za barvitý, leč myšlenkově nenáročný krimithriller ze slovensko-ukrajinského pomezí Čára. Těžko říct, jak se na Čáru díval jediný (Čecho)Slovák v porotě Štefan Uhrík, ale podle zákulisních zdrojů si zbytek jury snímek zamiloval. Možná, že jim Čára s pestrými postavičkami z galerky, ráznou dechovkou a spojením vášně a zločinu připomínala Kusturicu.
Pochopitelnou úlitbou se stala Zvláštní cena poroty exjugoslávské koprodukci Chlapi nepláčou. Na hercích a dialozích postavené drama, v němž veteráni balkánské války podstupují skupinovou terapii, se zdálo být papírovým favoritem (tažné téma, kvalitní herecké výkony) a za jiných okolností by zvítězilo, aniž se nad tím kdo pozastavoval. Jak již ale bylo řečeno, porota se rozhodla rozhodnout odvážně.
Zvláštního uznání pro nejlepší začínající herečku se v sympatickém gestu dočkala mladičká Voica Olteanová, bez níž by byl rumunský film Breaking News sotva poloviční. Totéž přitakání by si zasloužil i Hayat Van Eck, který v tureckém zástupci Ještě víc ztvárnil chlapce, jenž pod tlakem svého otce a na pozadí imigrantské krize prochází znepokojivou proměnou.
Nestatuární cena mezinárodní filmové kritiky FIPRESCI připadla americké komedii Drobné si nechte, jíž hlavní porota udělila zvláštní uznání za nejlepší debut. Milým překvapením se stala cena ekumenické, tedy jaksi konzervativnější, poroty izraelskému melodramatu Cukrář, které se přitom točí kolem poněkud netradičního milostného trojúhelníku. Cukrář také s průměrnou známkou 1,17 (hodnocení jako ve škole) dlouho táhl průběžné hlasování diváků, než ho na poslední chvíli sesadil titul Wind River. Ten do Varů přivezla hlavní hvězda slavnostního zakončení, herec Jeremy Renner.
Křižáček a Čára do tuzemské distribuce nastoupí 3. srpna. Na základě diváckého úspěchu by se do našich kin mohl dostat i Cukrář, potenciál dále mají zejména snímky Chlapi nepláčou, Arytmie a Korporace.
