Oscarový režisér Oliver Stone má jasno: "Spojené státy se víc a víc začínají podobat Sovětskému svazu." TÝDNU to řekl v Mnichově v rozhovoru k premiéře snímku Snowden. Asi nepřekvapí, že Stone se staví jasně na stranu Edwarda Snowdena - muže, který vynesl informace o špiclování lidí americkými tajnými službami.
Viděl skutečný Edward Snowden, který nyní žije v Rusku, váš film?
Ano, dvakrát. V Moskvě jsem se s ním viděl celkem devětkrát a všechno s ním konzultoval. Ještě ve střižně jsem díky němu udělal několik úprav. Nikdo totiž doopravdy neví, jak to v NSA chodí, on ale všechno zná, všechny detaily, všechny technologické nuance. Řekne vám třeba: "Takhle by ten kód nenapsali." Takže informace, které na plátně uvidíte a uslyšíte, jsou skutečně bolestně získávané z jeho osobního zážitku.
Nebylo těžké najít filmového představitele Snowdena?
Ne. Poté, co jsem Snowdena potkal, měl jsem v hlavně jenom jedno jméno. A to jméno bylo Joseph Gordon-Levitt. Zeptal jsem se ho, on řekl Ano. Vlastně jsem se nikdy nedíval po nikom jiném.
Horší to ale bylo se sháněním peněz na natáčení, že?
Financování bylo extrémně složité. Velká americká studia nás nepodpořila, nechtěla mít s filmem nic společného. Jejich chování bylo vlastně dost autocenzurní: doopravdy nevíme, proč se do toho nezapojit, ale radši to neuděláme. Nakonec jsme Snowdena financovali skrz Německo a Francii. A ke komunikaci na place jsme používali speciálně kódovaný chat a program na sdílení souborů, aby bylo všechno v bezpečí, včetně filmu samotného.
Váš nový film řeší zásadní dilema: kam až lze zajít v omezování soukromí. Někdo věří, že svoboda a soukromí jsou základními kameny demokracie, jinému nevadí sledování, pokud se cítí bezpečně. Jak to vidíte vy?
Vy jste z České republiky, že ano? Komunismus jste u vás asi nezažil, že?
Ne, ale moji rodiče ano.
A nevadilo jim sledování režimem? Přizpůsobovali se mu?
Asi museli, rozhodně s ním ale nesouhlasili.
A když začali po roce 1989 žít svá první léta ve svobodném světě, co vám říkali? Byli spokojeni?
Určitě ano. Spousta věcí by mohla být lepší, ale s komunismem to vůbec nelze porovnávat.
To je pravda. Já chci ale jinými slovy říct, že Spojené státy se víc a víc začínají podobat Sovětskému svazu.
To myslíte vážně? Nejste ve svých názorech na Ameriku až příliš krutý?
V Americe jsme strašně paranoidní, myslíme si, že nás naši nepřátelé chtějí zničit. Čína, Írán, Rusko. Vládne u nás kultura strachu a já si myslím, že státní dozor, sledování a odposlouchávání na to reagují. Ale takhle přece nelze lidi kontrolovat. Samozřejmě, že jde o sledování teroristů, ale to je jen část celé věci. Teroristé navíc nepoužívají normální metody komunikace a jsou vždy o krok napřed. Nemůžete sledovat celý svět ve jménu hledání teroristů. Je to velmi nebezpečná situace. Podle mého názoru by se neměli sledovat všichni, ale jen vybrané cíle. Pravděpodobné příčiny, důvodná podezření. Jak ostatně říká čtvrtý dodatek naší ústavy.
* Jak ovlivnila režiséra jeho matka?
* Jaké bylo studium na Yale spolu s Georgem Bushem mladším?
* Co si myslí o prezidentských kandidátech?
* V čem vidí současné největší nebezpečí?
* Co mu zazlíval jeho otec?
Odpovědi na otázky a celý rozhovor si přečtete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které je právě v prodeji