Restaurátoři zničili film Adéla ještě nevečeřela, tvrdí kameramani

Kultura
17. 11. 2015
Herci Naďa Konvalinková a Ladislav Pešek během natáčení filmu Adéla ještě nevečeřela (snímek z roku 1977).
Herci Naďa Konvalinková a Ladislav Pešek během natáčení filmu Adéla ještě nevečeřela (snímek z roku 1977).

Podobu digitálně restaurovaného filmu režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Jiřího Brdečky Adéla ještě nevečeřela, který se vrací do distribuce, kritizuje Asociace českých kameramanů (AČK). Podle jejího prezidenta Marka Jíchy má zcela jiné obrazové řešení, než jaké vytvořili v roce 1977 autoři v čele s kameramanem Jaroslavem Kučerou. Ředitel Národního filmového archivu (NFA) Michal Bregant ale označil výhrady za nepodložené.

Podle asociace je výsledkem digitálního restaurování "zcela jiný film", který působí jako nedodělaný polotovar. Pokračuje tak dlouhý spor této profesní organizace s NFA týkající se právě digitalizace klenotů české kinematografie.

"Je přirozené, že film může působit na některé pamětníky trochu jinak, než jak ho mají uložený v desítky let staré vzpomínce. Přístup NFA k restaurování je ale založen na zevrubné znalosti pramenů a především původních filmových materiálů, nikoliv na dojmech a přáních," sdělil Bregant. O digitalizovanou verzi filmu podle něj projevuje zájem mnoho českých kin a ve druhé polovině prosince ho uvede České televize.

Snímek měl 14. listopadu obnovenou premiéru v pražském kině Lucerna. Jeho restaurování v maďarských laboratořích Magyar Nemzeti Filmalap zaštítil odborně i organizačně NFA, finančně je podpořily Island, Lichtenštejnsko, Norsko a české ministerstvo kultury.




"Už v prvních scénách byla zřetelná necitlivá úprava kontrastu obrazu, tmavé partie byly bez kresby, prázdné černé plochy a nevyrovnaná kolorita uvnitř jednotlivých obrazů svědčí o neprofesionální práci, která zřejmě probíhala bez přítomnosti kameramana a kvalifikované expertní skupiny. Film působí nekonzistentně, jakoby se při realizaci vystřídalo několik kameramanů s rozdílným obrazovým konceptem," uvádí se ve stanovisku na webu AČK.

Asociace kritizuje také "absolutní anonymitu" původců těchto digitalizací. Připomíná, že ve světových restaurátorských centrech bývá pravidlem uvedení jmen restaurátorů a spolupracujících kameramanů jako potvrzení profesionální úrovně odvedené práce.

"Barevnost filmu nastavujeme podle pečlivě vybrané dobové kopie (která je pokud možno z období premiéry a nevykazuje známky barevné degradace) a usilujeme o autentický vzhled filmu," upřesňuje jedna ze dvou restaurátorek filmu Tereza Frodlová.

Spolupráci s maďarskými partnery si ředitel NFA Michal Bregant již dříve pochvaloval. Podle něj jde při digitalizaci o to, aby restaurátoři citlivě odstranili nečistoty a poškození, která materiál časem utrpěl, a znovu navrátili jeho původní podobu. Software ale nesmí setřít typické znaky, jako je třeba hrubší obrazové zrno, slepky nebo vpisky na konci jednotlivých dílů, které ke starším filmům patří.

Na projekt digitalizace za 26,5 milionu korun vypsána mezinárodní soutěž vycházející ze zákona o veřejných zakázkách.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné