Ve věku 81 let zemřela v pondělí 14. dubna v Praze filmová novinářka, scenáristka a dramaturgyně Alena Munková. Mezi širokou diváckou obcí ji nejvíce proslavily večerníčkové postavy Štaflíka a Špagetky.
Vnučka nakladatele Adolfa Synka a mladší sestra novináře, básníka a televizního režiséra Františka Listopada Alena Munková přežívala svá dívčí léta v terezínském ghettu. Byla zřejmě posledním žijícím českým židovským dítětem, od kterého se dochovaly básně z terezínského ghetta a které přežilo holocaust. Její básnička nadepsaná Olze, kterou napsala v hrozných podmínkách uprostřed války, se stala součástí Terezínského oratoria amerického skladatele Franze Waxmana z poloviny 60. let. Před čtyřmi lety mělo v Praze českou premiéru.
Po válce vystudovala Alena Munková novinářskou fakultu a uplatnila se v lektorátu hraného filmu na Barrandově. Na počátku 50. let, poznamenaných novým antisemitismem, byla propuštěna a perzekvována. V roce 1954 se uchytila v nakladatelství Naše vojsko, rok navštěvovala Filmovou fakultu Akademie múzických umění, odkud její profesní cesta vedla do dokumentace Ústřední půjčovny filmů.
V roce 1964 nastoupila jako dramaturgyně Studia kresleného a loutkového filmu, kde spolupracovala na filmech a televizních seriálech populárních večerníčků například s Václavem Merglem, Jiřím Šalamounem, Milanem Klikarem a Vladimírem Jiránkem. Podílela se na řadě scénářů a adaptací. Jejím největším úspěchem byl seriál Štaflík a Špagetka, jehož scénáře psala se svým mužem Jiřím. Výtvarně ho zpracoval Zdeněk Smetana a režíroval Václav Bedřich.
Název Psí život se musel změnit
První příběhy o Štaflíkovi a Špagetkovi vznikly v roce 1968, kdy manželé Munkovi bydleli s dcerou v malém panelovém bytě. "Místo živého psa jsme jí proto napsali povídání o pejscích," vysvětlila to Munková před čtyřmi lety při křtu dalších dílů příběhů obou oblíbených postaviček. Jako třináctidílný černobílý animovaný seriál měly premiéru už v roce 1969. Původní název Psí život však prý kvůli tehdejší složité politické atmosféře autorům způsobil řadu potíží a museli jej změnit. Pokračování televizní série pak bylo už barevné, oba hrdinové udělali radost dětem ve 40 zemích. Z novějších večerníčků Alena Munková pracovala například na seriálu Pozor, bonbón nebo na adaptaci Pučálkovic Aminy Jindřicha Plachty.
V posledních letech se Munková podílela na vedení rozhovorů o historii animovaného filmu pro sbírku Národního filmového archivu Orální historie. Jedním z jejích posledních tvůrčích činů byla péče o vydání korespondence Manky a Josefa Jedličkových v knížce Milý pane Wilde.
Foto: ČTK, Česká televize, ČTK
