Český film slaví výrazný úspěch na mezinárodním fóru: krátký film režisérky Zuzany Špidlové zvítězil mezi studentskými snímky v sekci Cinéfondation. Film Bába byl vůbec prvním českým hraným filmem, který kdy v této sekci získal nominaci.
Snímek, který získal vloni nejvyšší ocenění na festivalu studentských filmů Famufest - za nejlepší režii a nejlepší film, vznikl na základě důkladných rešerší režisérky v domovech důchodců a léčebnách dlouhodobě nemocných. Popisuje příběh pubertální dívky, která se velmi svérázným způsobem stará o svou nemohoucí babičku.
Aktuální rozhovor se Zuzanou Špidlovou čtěte ZDE.
Pro režisérku se díky vítězství otevírá další šance uspět na mezinárodní scéně: součástí ceny, kterou vítěz získává, je vedle finanční odměny i uvedení jeho prvního celovečerního hraného filmu na canneském festivalu.
ČTĚTE TAKÉ: V Cannes vítězí domácí. Letošní ročník patří Francouzům
Trierův krutý film vyvolal v Cannes bouřlivé reakce
Tarantinovi unavení pancharti: užil si hlavně Brad Pitt
Společně s filmem Bába bylo do užšího výběru přehlídky nominováno 17 finalistů. Pořadatelé vybírali z 1443 studentských snímků z celého světa.
Již dříve Zuzana Špidlová řekla, že po návratu se chce pustit do scénáře ke svému prvnímu celovečernímu filmu, který by měl být zároveň absolventským snímkem na pražské Filmové a televizní fakultě (FAMU). Natočit by jej chtěla v příštím roce v koprodukci s Francií. Tam by se totiž měl děj odehrávat. Námět filmu zatím nechce Špidlová prozrazovat. "Téma bude trošku podobné Bábě, ale to se ještě vyvíjí. Nedokážu se úplně změnit, takže mě zajímají podobné věci. Můžu tedy říct, že to bude psychologický snímek a asi stejně komorní, jako byla Bába," poznamenala režisérka.
Zuzana Špidlová (rozená Kirchnerová) dokončila v roce 2008 studia práv na Karlově Univerzitě v Praze. Ve stejném roce absolvovala bakalářský stupeň na katedře režie FAMU, kde nyní pokračuje v magisterském studiu.
Přijde také "velká" cena z Cannes?
Pro českou kinematografii je významné, že film Bába je prvním českým hraným filmem, který kdy získal nominaci v sekci Cinéfondation. Do studentské sekce se už ale v minulých letech probojovaly animované snímky mladých českých tvůrců.
České a slovenské filmy sice zatím nikdy nedostaly na MFF v Cannes hlavní cenu, ale mezi dalšími oceněnými se již několikrát objevily. Naposledy to bylo v roce 1990, kdy v kategorii debutantů Zlatá kamera dostala zvláštní ocenění Irena Pavlásková za film Čas sluhů. Předtím - roku 1971 - porota udělila zvláštní cenu Miloši Formanovi za jeho první film natočený v USA Taking Off.
Prvními oceněnými snímky z Československa byly na MFF v Cannes v roce 1959 film Mira Bernata Motýli zde nežijí, Sen noci svatojánské Jiřího Trnky a Touha Vojtěcha Jasného. Všichni tři dostali Zlatou palmu za krátkometrážní film. V roce 1963 obdržel zvláštní cenu poroty za film Až přijde kocour opět Jasný, který bodoval i v roce 1969 se snímkem Všichni dobří rodáci, za nějž dostal cenu za režii. V roce 1964 si odnesl zvláštní ocenění poroty za úsilí o nové formy Křik režiséra Jaromila Jireše.
Foto: ČTK, festival-cannes.com
